Sousedův trávník je přímočará popová písnička, která jde ve šlépějích Krávy a Nafrněné. Však se tu taky Poláková vrací k tomu, co jí u druhé zmíněné skladby sakra dobře fungovalo. Dělá si srandu sama ze sebe, sype z rukávu slova jako „prstě, prtože, prto“ a v pozadí jí sekunduje řada známých tváří jako jsou Martha Issová, Lenka Krobotová, Patrik Děrgel či Marek Adamczyk.
Opět to funguje. Mimo jiné i díky tomu, že podobných vypalovaček má Poláková spíše poskrovnu, takže se tenhle koncept ještě nevyčerpal. Kdo však dobře zná její dvě desky, tak jistě ví, že na nich dobrou polovinu tvoří písně spíše pomalejšího charakteru, zamyšlené a zadumané. O to víc se jí pak na albech daří vypíchnout ostřejší a dynamičtější kousky.
Poláková má navíc tu výhodu, že dokáže do písniček dostat otázky k zamyšlení, které by jinde možná působily pateticky, ale v téhle hravé, chytlavé a dobře stravitelné formě zkrátka nevyčnívají a nepůsobí nepatřičně. Typické žonglování se slovíčky je už Polákové rukopisem, a zcela jistě dokáže mezi posluchači rezonovat i v roce 2023, čehož je důkazem i to, že je Sousedův trávník aktuálně na 12. pozici v trendech na YouTube.
Jasně, je to totální rádiovka, takový typicky český popík, který může kdekomu připadat lehce vlezlý a otravný. Ale Sousedův trávník se ani nesnaží tvářit seriózně a bůhvíjak světácky. Poláková si je dobře vědoma, že její úspěch tkví značnou měrou v tom, že je svá. A jak ukázala třeba ve skladbách Kdyby nebo Po válce, umí nechat skopičiny stranou, když si to píseň žádá. Sousedův trávník si to ale naštěstí absolutně nežádá.