Minulý rok Pražané, kteří se roky označuji jako psy-corová kapela, vydali anglickou verzi své původní desky Revolver, a že by se jednalo o nějakou lingvistikou parádu, se opravdu říct nedalo. Horší je, že si pánové v tomto ohledu nedají říct a zkouší svůj repertoár doplnit o další vícejazyčné songy. V současné době vydávají společně s německou skupinou Hämatom nové EP s názvem Pin Me Down. Z něho obě kapely prozatím vypustily tři songy, ve kterých zní čeština, angličtina i němčina. Nevím, zda si tímhle mišmašem chtějí Dymytry něco dokázat, ale spíše by se měli držet své mateřštiny, kterou zvládají alespoň trochu ovládat.
Nyní už k věci. Nejnovější singl nese název Víc než Bůh a ve výsledku je věrnou předělávkou původní německé skladby Wir sind Gott, kterou Hämatom nahráli před šesti lety. Dokonce i význam textu je podobný. Dymytry se drží dystopického poselství písničky, která evokuje velkolepou zkázu nenapravitelného lidstva. Originální téma pro metalovou kapelu, že?
Atmosféru adekvátní blížícímu se konci světa podpořil v původní verzi svým řevem zpěvák Nord, jehož hrůzostrašný vokální projev místy připomínal flusání znechuceného spasitele. Tohle si frontman Dymytry odpustil, jeho nízký hlasový rozsah ovšem písní nedodává potřebou šťávu a energii. Navíc neustále se opakující motiv refrénu a celkově minimalistická forma celého textu oživení také moc nepřispěla. Pardon, ale zopakovat v pěti a půl minutové písničce celkem dvanáctkrát frázi „Víc než Bůh / Jsme víc než Bůh“ by unudilo i lenochoda. Nutno podotknout, že v tomto ohledu se Dymytry inspirují originálem.
Dymytry staronovou skladbu příliš neposunuli ani po instrumentální stránce. Moderní produkce sice písničce dopřála lepší zvukový plášť, ale po dynamické stránce se vůbec nic nemění. Dokonce ani jindy zajímavé bicí party famózního Miloše Meiera tady nejsou příliš výrazné. Nedokážu si pomoct, ale ačkoli je skladba kompozičně docela zajímavě laděná, její jednotlivé části spolu příliš neladí a celek působí dost plytce. Zásadní problém tkví především ve zpěvu, který by v takové skladbě měl být mnohem barvitější a energičtější.
A pak je tu vizuální zpracování. Dymytry si spolu s Hämatom připravili pro fanoušky klip, ve kterém ústřední roli sehrává „domácí“ kapela, ale němečtí kolegové ji celou dobu pozorují. Aby toho nebylo málo, v posledním záběru klipu jim ještě za celý výkon zatleskají. Tenhle bizár je však jen vyvrcholení příběhu. V klipu nechybí tradiční drsné masky, temně rudé pozadí, pojídaní lidského masa a samozřejmě plameny, ty přeci nemohou chybět v žádném pořádném metalovém klipu. Oproti tomu je koláž archivních záběrů dějinných událostí z celého světa, se kterou před sedmi lety přišli Hämatom, působivější dílo.