Tak je tu máme zase, Mirai to teď hrnou pod tlakem a s dalším singlem v produkci Ondřeje Fiedlera potvrzují, že se jim skutečně daří hudebně psát novou kapitolu. Větší zapojení synťáků a nadýchaná produkce jsou oproti staršímu repertoáru příjemný posun, nicméně ve srovnání s nedávnými skladbami all night long nebo dopis tady přeci jen cítíme silnější napojení na dřívější tvorbu. Z nových singlů je totiž nespíš nejvíc tradiční písňová záležitost, rádiovka klasické stavby bez experimentů či vybočení.
Kdyby Mirai měli stejný zvuk jako v předchozích letech, možná by to ani nestálo za zmínku, protože podobných singlů už nasekali dost. Jenže nespíš se podařilo zprodukovat a zaranžovat tak, že i ti nejzarytější fanoušci Mirai si můžou říct, že tohle ještě neslyšeli. Já se upřímně začínám na tu chystanou desku těšit, protože rutinně znějících poprockových kapel je tuzemská scéna plná a výraznější posun ve zvuku u nich bývá spíš vzácnost.
nespíš je příjemný rádiový singl, který zároveň svým zvukem zaujme i ty, kdo by si v životě tuzemské rááááádio nezapnuli. Sype to hezky dopředu, Miraiovi Navrátilovi se povedly chytlavé falzety a melodicky je to zkrátka taková příjemná popová jednohubka. Za mě dobrý, teď ještě tu desku!
V podcastu Headliner cz mluvi fiedlerski i o produkci nové desky Mirai. A také o smíšených reakcích fanoušků: