Jasně, jedna vlaštovka jaro nedělá a podle prvního singlu opravdu nejde uhodnout, jakou úroveň bude mít zbytek alba nazvaného Dark Matter, které vyjde 19. dubna. Ale leccos se dá vyčíst i z jedné písničky.
Když v lednu pro Revolver kytarista Mike McCready popisoval, že nová deska bude o dost tvrdší, než by se mohlo čekat, evidentně nevyprávěl žádné marketingové floskule. Dark Matter je tvrdá, nasupená, zneklidňující skladba, v níž se dá slyšet řada poloh. Někdo to může brát jen jako precizně zahraný vyzrálý rock a bude mít pravdu, někdo v tom může slyšet naléhavou výpověď na hraně mentálního kolapsu kazatele i společnosti – a bude mít pravdu taky. Byť nejde jen o text, tu naléhavost a napětí umocňuje výkon celé kapely.
Vedder jde v textu k věci, přesto si zachovává svou poetiku, s níž dokázal vždy povznášet k zamyšlení. „Je to zvláštní, tyhle dny, kdy všichni platí za chyby někoho jiného. Vina se vyjasňuje, ale stejně všichni platí za chyby někoho jiného.“ Temná hmota, která dala název desce i prvnímu singlu, je tu cosi jako vše obklopující síla vysávající z nás energii a vůli, ale pořád není pozdě, pořád se můžeme ozvat a bránit. Je to klasický Vedderův text, role zneklidněného pozorovatele mu šla vždycky.
Hlavní důvod, díky němuž v Dark Matter cítím příslib skvělé desky, je především produkce Andrew Watta. Tento třiatřicetiletý Newyorčan už má za sebou pozoruhodnou práci, produkoval poslední dvě desky Ozzyho, poslední album Iggy Popa nebo Vedderovu sólovku Earthling. Dokázal na nich, že umí přistupovat s úctou a pokorou k legendám žánru, zároveň z nich ale vymáčkne nečekaný výkon a vše zabalí do současného zvuku zajímavého pro všechny generace, od pamětníků pro holobrádky teprve zjišťující na TikToku, co to je vlastně ten rock.
Tahle Wattova producentská kvalita je cítit už na Dark Matter a já začínám album mlsně vyhlížet. Kapele to hraje skvěle a producent to umí ještě víc nakopnout. To by mohla být velká deska.