Příjemný večírek tvrdé muziky zkomplikovala jen indispozice zpěváka JT Caveye, který s nemocnými hlasivkami odehrál deset songů. Návrat skupiny po čtyřech letech tak nevyšel úplně podle představ.
Večírek v zaplněném Rock Café odstartovali stále ještě trochu zelenáči Sentinels. Od prvních minut v klubu nastolili příjemnou atmosféru. Prostor před pódiem se okamžitě zaplnil, což kapelu očividně mile překvapilo. Zhostit se role prvního vystupujícího bývá při tak dlouhých koncertech někdy ošidné a první kapely mnohdy doplácejí na méně početnou audienci. V případě Sentinels to však bylo naopak a někteří netrpěliví jedinci se dokonce ihned pouštěli do lehčích mosh-pitů. Na kapele bylo znát, že se do své prezentace snaží dávat maximum, ale špatně nastavený zvuk je v jejich výkonu značně brzdil. Místo krásy technicky zahraných kytarových partů, člověk slyšel spíš hutnou směsici bordelu, který měl ovšem energii a přihlížející navnadil na další dění.
O to se už postarali nepoměrně známější Invent Animate a já musím trochu smutně konstatovat, že se už takhle zkraje jednalo o nejlepší kapelu večera. Čtyřčlenná banda naskočila na pódium jako smyslu zbavená a okamžitě pálila jeden zběsilý song za druhým. Její repertoár je značně dynamický a protnutý pěknými melodickými party, které kapela umí pěkně prolínat se zatěžkanými breakdowny. Zpěvák Marcus Vik navíc předváděl skvělou show, kterou plnil energickým projevem a hopsáním. Publikum kapela dokázala od prvních minut parádně rozhoupat a při některých písních dokonce celé Rock Café skákalo. Invent Animate ukázali, že patří mezi absolutní špičku žánru a já měl chvilku pocit, že sleduji hlavní hvězdu večera. Vskutku perfektní show.
Následovali Silent Planet. Skupina, která toho má za sebou už poměrně dost a vlastně by mě vůbec nepřekvapilo, kdyby přijela v roli headlinera. Prezentuje se skrze temnější až trochu melancholičtější metalcore s technickými kytarovými riffy, které by neurazily ani zarputilého jazzmana. V porovnání s předchozími Invent Animate však energie v celém klubu lehce poklesla. Vysoko nastavenou laťku sice kapela dokázala alespoň atakovat, nicméně zádumčivější a místy i pomalejší pasáže trochu ubraly na tempu celého večera.
Vrchol měl přijít společně s velkolepým nástupem hlavních hvězd, jenž doplnil i lehký dýmový efekt. ERRA vtrhla do září reflektorů jako blesk a bez jakéhokoliv zdržování odpálila koncert peckou Gungrave z poslední vydané desky. Od prvních minut však bylo slyšet, že něco není v pořádku. Z hlasu hlavního zpěváka JT Caveye byl slyšet lehký chrapot, což mě nemile překvapilo. Zejména na kombinaci jeho screamů a čistých vokálů kytaristy Jesseho Cashe jsem se totiž obzvlášť těšil. Jejich jindy parádně fungující duet ale nefungoval tak, jak by si asi většina fanoušků představovala. Že něco není zcela v pořádku, potvrdil zpěvák hned před druhou písní, kdy se publiku omluvil za svou zdravotní indispozici. Okamžitě také všechny ujistil, že se show navzdory nachlazení odehraje.
Následoval lehce ořezaný set – deset hitových písniček. Kromě největších fláků jako Divisionary nebo Snowblood, zahrála ERRA i starší kousky Breach, Eye of God nebo Skyline. O největší pozdvižení se díky absenci stoprocentního výkonu zpěváka zasloužil právě kytarista Jesse Cash, jehož nádherný hlas zněl téměř totožně jako deskách. Svým kytarovým umem navíc bavil diváky po celou dobu koncertu. Kromě divoce technických sól a parádního vokálního výkonu se neustále pohyboval a točil na místě. Strhl tak na sebe veškerou pozornost a možná i proto nebyl nakonec na celkovém projevu kapely znát zásadnější problém. Na zpěvákovi sice bylo po celou dobu koncertu vidět, že mu není úplně nejlépe, přesto se snažil vydat ze sebe maximum.
Nic se však nemění na tom, že od této party člověk zkrátka očekával víc. Koncertu chyběla větší energie, hecování a především ta správná emoce, kterou umí Cavey svým hlubokým screamem vypustit. Po instrumentální stránce ale bylo všechno zahrané bez chyby a na fanoušcích byste ani nepoznali, že je s kapelou něco v nepořádku. Koncert si všichni užívali naplno a oslavu této muziky si nikdo v klubu nenechal zkazit. Tak snad se u nás ERRA zase brzy objeví v lepší kondici.