Hned na začátku připomeňme, že Berenika Kohoutová svým vstupem na hudební scénu přinesla díky projevu minimálně jemný závan svěžího větru. Byť si o kvalitě její tvorby můžeme myslet cokoliv, nelze jí odepřít originalitu, svérázný humor a osobitý, leckdy až frackovský přístup. Jenže ne vždy se zadaří.
Jak jsem již zmínil, Kohoutová často balancuje na hraně vkusu a až doposud se s vypětím všech sil zvládla držet na pomyslném laně. S HOT OR NOT už z něj však padá. Ze skladby je až moc patrná chtěnost. A svou cílovou skupinu oslovuje dosti razantním způsobem. Stále se nemohu zbavit dojmu, že se snaží přiblížit na jedné straně Báře Polákové a na druhé Billie Eilish. Do té první ji však chybí bohatost jazyka a jemný cit pro něj, do té druhé úplně všechno. Jenom se ztrácí onen punc zmiňované originality.
Navíc si nelze odpustit pro mnohé jistě popudlivou otázku. Proč mají v dnešní době zpěvačky - matky tak často potřebu reflektovat své mateřství jako ustavičnou hrůzu, které se nic jiného nevyrovná? Do toho navíc jaksi v uvozovkách přidat sdělení, že jsou špatné matky, když nenaplňují jakási domnělá očekávání? Sám patřím do stejné generace jako Kohoutová, ale pro tohle se mi nedaří najít pochopení. Jasně, je to víceméně humor (doufám), ale taková sebeprezentace mi připadá v jádru jenom hloupá.
O hudbu i text se společně s Berenikou postaral Jiří Burian, který by si už měl možná na chvíli vzít dovolenou. Minimálně z obratu Hot or not/kup si plot nebo slovní hříčky max-i-málně mám ten dojem až bolestivý. Celá skladba jednoduše nehraje. Ničím. Po vizuální stránce je to sice o trochu lepší, ale problikávající kontrasty svůdné divy a matky požírající vlašák s tukáčem nejsou nic pro diváky s fotosenzitivní epilepsií.
Není ovšem vyloučeno, že pro svou cílovou skupinu se nakonec HOT OR NOT stane až mantrou. V dosavadní tvorbě Bereniky Kohoutové se však jedná o vyloženě slabý singl.