Jejich deska, ta s ikonickou vosou na naprosto jednoduchém přebalu, u mě doma kdysi rotovala do zbláznění. Jeden kytarový song lepší než druhý, zkrátka tenhle klenot znám od první do poslední vteřiny naprosto nazpaměť. Jenže přes to všechno jsem tuhle formaci v dobách jejich největší slávy bohužel nikdy neměl možnost zažít naživo, a to ani po návratu.
Samotného Bártu jsem v průběhu let na pódiích samozřejmě zastihl mnohokrát, nejčastěji v jeho sofistikovanější hudební poloze s Illustratosphere. Každý takový koncert mě jen znovu utvrzoval v tom, že bavíme-li se o vokální technice, charismatu a feelingu, patří Dan k absolutní špičce tuzemských zpěváků. Co ale tenhle pán po letech předvedl při návratu ke svým syrovým rockovým kořenům s Alicí na posledním dni letošního Rock for People, to dalece předčilo i ta nejtajnější očekávání.
Všudypřítomná únava po pěti dnech strávených v dešti a bahně? V mžiku zapomenuta. Čistá, dravá energie, kterou rockový Bárta na pódiu oplývá, se ukázala jako stoprocentně a okamžitě nakažlivá záležitost. Vlije čerstou krev do žil i tomu nejvyčerpanějšímu jedinci v areálu. Atmosféra před Rock for People Stage se dala krájet a těžko se ten pocit vůbec přenáší na papír. Během setu jsem měl několikrát takovou husí kůži, že bych svou pichlavostí mohl hravě konkurovat vzrostlému kaktusu, a vůbec se nestydím přiznat i ty regulérní slzy, které se mi samovolně draly do očí. Když pak došlo na srdcovku, A to tě trochu bolí, zastavil se pro mě čas. Bez jakékoliv novinářské nadsázky to bylo vyloženě to hudebně i emočně vůbec nejčistší, co na celém festivalu za pět dní zaznělo.
Vlastně jedinou drobnou kaňkou a nezaviněným zklamáním na tomhle jinak naprosto bezchybném vystoupení zůstal samotný závěr. Kapela měla v plánu ohlášený přídavek v podobě nádherné a pomalé balady Klidná, ale kvůli neúprosnému časovému presu a nabitému festivalovému harmonogramu se jí už publikum nedočkalo. I přes tento drobný neduh se ale budu s kýmkoliv a kdykoliv bít za to, že právě koncert Alice a Dana Bárty byl z mého pohledu tím absolutním vrcholem a nejlepším zážitkem, který mohl letošní Rock for People nabídnout.