Wlado, dramaturg této koncertní série, se pro rok 2025 rozhodl čerpat z únorového článku 50 nadějí české hudby a dát tak prostor se předvést novým kapelám a hudebním projektům, které stojí za pozornost. Nejinak tomu bylo při první epizodě tohoto seriálu.
Jako první zahrála litvínovská indie rocková trojice Atomy nevadí. Jejich debutové EP Přibližovala naznačovalo, že nás čeká melodické kytarové indiečko s příměsí psychedelie postavené na zajímavé práci s dynamikou a zvuky kytary a na příjemném zpěvu českých textů. I když jsem o nich již psal a jejich EPčko mám naposlouchané, tak jsem je ještě neměl možnost slyšet naživo. Proto jsem se na jich set hodně těšil a jelikož ta kapela toho zatím nemá moc za sebou a je vlastně teprve na začátku, byl jsem zvědavý, jak se předvede. A musím říct, že mě nezklamali.
To, co zní na nahrávkách, se jim daří dostat i do živé produkce. Bylo to příjemně energické vystoupení, které melancholickou náladu kolektivní deprese malého města přeneslo na ostrov do centra Prahy a nad vlny Vltavy pableskující světly okolních ulic. Mám sice pro Atomy nevadí nějaká doporučení ke zlepšení, ale těmi vás nebudu zatěžovat (řekl jsem jim je osobně). Každopádně si na ně někdy zajděte. Tu kapelu se vyplatí sledovat, jelikož má potenciál růst a překvapovat.
Jako druhý se představil Alois Göbel, což je písničkářské alter ego Aloise Zatloukala, který je známý především jako houslista, který spolupracoval s řadou interpretů různých žánrů, a je také zakladatelem post-jazzové kapely Rusty Cowboys, ve které působí jako houslista a violista a zároveň pro ni skládá hudbu. Pod jménem Alois Göbel tvoří hudbu, ve které staví na poetickém písničkářství oživeném minimalistickými rockovými groovy ale i barevnými jazzovými harmoniemi, solidním vokálu a srozumitelných trochu potemnělých textech.
Aloise na Střeleckém ostrově doprovázel kytarista, který svojí elektrickou kytarou a efektovými krabičkami písničkám dodal tu rockovější, tu noiseovější a tu alternativně kytarový nádech. Dvojice těmi silnými a nadčasovými písněmi publikum rozněžnila a rozesmutnila zároveň. Jen bych pro příště doporučil mezi písničkami méně slov. I když chápu, že je nutné pauzy způsobené laděním kytar nějak vyplnit, tak to trochu nabourávalo náladu koncertu a odvádělo pozornost od těch silných a nadčasových písní, které Alois Göbel tvoří.
Závěrem nelze než konstatovat, že se první letošní Ponton vyvedl. Nejen že se umoudřilo přes den pršlavé počasí a akce se mohla uskutečnil, ale dorazilo i dost lidí, kteří si oba interprety očividně užívali. Další příjemné večery plné zajímavé muziky budou následovat. Celkem jich v létě na Střeleckém ostrově v režii Headlineru bude pět.
