Asi jako jednomu z mála lidí covidové období Benovi Cristovao v uvozovkách v něčem prospělo. Vneslo mu totiž do života větší řád. V podcastové sérii Pražská hudba II tentokrát byla řeč také o kráse i nástrahách chaosu, bitkách s rasisty, úspěších jeho sestry Biancy v Americe, bordelu, dětech, stárnutí i tom, že celá Benova pěvecká kariéra je ve skutečnosti následkem dvouměsíční kalby.
"Nedávno jsem se rozsekal na jednom svým elektrickým vozítku. Zase jsem koukal do telefonu, protože jsem psal nějakou věc na promo a neviděl velkou těžkou betonovou popelnici," vypráví Ben Cristovao hned na úvod, jako by se skoro nic nestalo. "To vozítko zastavilo na místě, já si stihnul zlomit článek na levcém palci, než vůbec začal velký pád. Pak jsem letěšl dva tři metry, zakutálel jsem se. Nakonec to odneslo rameno. Neměl jsem čas to léčit, tak to odnesla klíční kost. Budu ji mít jinde, ale naštěstí jde jenom o estetickou vadu."
Ještě než se pustil do rozebírání nového alba Protenkontrast, byla řeč o Benově sestře Biance, která v posledních týdnech sklízí velké úspěchy v Americe. Se svým stand upem o České republice a rasismu se dostala až do prestižní show Stephena Colberta. A dělá "předskokanku" Billovi Burrovi, který patří k jedněm z nejúspěšnějších komiků dneška.
Bianca Cristovao v Late Night Show Stephena Colberta.
"Troufám si říct, že není nic těžšího než stand up. Několikrát jsem dostal za úkol pobavit různý typy lidí na různých místech. Nic se nevyrovná tomu, když si někdo zaplatí za to, že ho máš rozesmát a třeba ani nepřijde s náladou se smát. Úroveň toho, co musíš mít natrénované, je nesrovnatelná. My oba děláme svoji věc přes deset let, ale ségra, aby mohla dělat stand up na téhle úrovni, musí každý den vystupovat. Opravdu každý den," vyjadřuje jí Ben svůj obdiv.
"V LA jsou možná tisíce klubů. Je to kultura, která patří neodmyslitelně ke Kalifornii. Aby dneska člověk udělal dobrý třicetiminutový stand up, musí rok objíždět kluby a mazat a vychytávat, aby byl ten obsah dokonalej. Není to žádné kouzlo, nestalo se to náhdou ani přes noc. Ségra je extrémní dříč a dala tomu všechno."
Stejně jako jeho sestra ve svém úspěšném stand upu se i Cristovao na novém albu vrací k tomu, jaké to bylo jako mulat vyrůstat v České republice. V songu Pamatuju líčí svoje bitky i útěky před rasistickými útočníky. "Myslel jsem si, že se to týká jenom mojí a ještě tak ségřiný generace. A že ta další vlna mulatů, která tu vyrůstá, už takový zkušenosti nemá. Ale má. I Kojo, který je v tom songu na featu. Řekl jsem mu, že základní pravidlo je si nic nevymýšlet. A extrémně říkat jenom to, co se opravdu stalo," popisuje Cristovao vznik možná nejsilnější písně nového alba. "Podle všeho je ta zkušenost furt stejná i o tolik let později. Je to jedna z věcí, které se ze sebe pravidelně snažím dostat ven. Před pár lety jsem na podobné téma udělal song Smítko. Ale teď jsem se otevřel víc osobně a z vlastní zkušenosti."
Podobně otevřený byl i v dalších písních, které se na album Protenkontrast rozhodl natočit. "Spiderman je song, kde jsem víc upřímnej, než standardně jsem. Zmínil jsem tam věci, které v běžném životě zmiňovat nechci. Ale do toho songu se můžou schovat a působit jako character building."
Řeč byla samozřejmě i o tom, že Ben Cristovao se letos 1. října chystá podruhé pokořit O2 arénu. „Když letíš v balónu a jsi vodorovně se zemí, tak jsou v tvým zorným poli jenom lidi. Všude. A všichni koukají jenom na tebe. To nikde jinde nezažiješ,“ vypráví Ben o zážitcích ze své halové premiéry, kterou by rád tentokrát překonal. „Viděl jsem třicet tisíc lidí, který na mě koukaj. Zažil jsem trippy věci, který nezažije nikdo. Miluju to, ale potřebuju to znova a tentokrát to zvládnout líp.“