Kapelu sinks (ano píše se to s malým s na začátku) sleduji po celou dobu její existence. Založila ji dvojice muzikantů, jež není na brněnské scéně neznámá. Konkrétně jde o kytaristu a zpěváka Antonína Miku, jehož můžete znát z kapely Guilty Echoes, a baskytaristku Vendulu Purkyšovou, která jednu dobu hrála třeba ve skupině Bare Escape. Po jedné personální obměně trio doplnil bubeník Peter Štímel, který společně s Antonínem hraje i v Guilty Echoes.
Skupina si klade za cíl tvořit minimalistickou, ale expresivní hudbu, zároveň brát vážně lyrickou stránku a oprostit se od většiny hudebních klišé současné nezávislé scény. Jejich muzika tedy oplývá přímočarostí a jiskřivým postpunkovým napětím. Přirozeně se v ní střídají minimalistické harmonické pasáže a výbušné momenty blížící se hranici hluku, úderná rytmika a výrazné, opravdu skvělé melodické basové linky a nevybíravě expresivní zpěv.
V současné době sinks dokončili práci na debutovém eponymním albu a vydají ho 14. května na labelu Korobushka Records. Desku předznamenává singl Serotonin, jenž nedávno vypustili i s klipem. Jak singl napovídá, můžeme se na albu těšit na zmatek, hluk a obskurnost pramenící z hledání průniků něhy a hrubosti, obsese a apatie, či strohosti a pompéznosti.
Klip k singlu Serotonin skupině vytvořil v Brně žijící rakouský producent, multiinstrumentalista a songwriter Julian Werl, vystupující pod pseudonymem Nichi Mlebom. Album s nimi také nahrával a mixoval ho. Antonín mi k singlu řekl: „K tomu songu se vlastně neváže žádná zajímavá historka. Text tak nějak reaguje na auty přecpanou ulici Koliště, kolem které jsem dlouho chodíval do práce. Je to hrozně nevlídný místo a myslím, že se to v hudbě pěkně odráží. Klip se snaží blížit té atmosféře. Myslím, že se to Nichimu moc hezky povedlo vymyslet. A že je to velmi efektní na to, jak je to jednoduchý.“
Více o sinks čtěte na jejich Facebooku.