Obrázek k článku Už žádný Ortel? Český slavík měl podle Janečka jen hloupě nastavené hlasování
| Šárka Hellerová | Foto: Hana Jon (Wikimedia Commons)

Už žádný Ortel? Český slavík měl podle Janečka jen hloupě nastavené hlasování

Nejvíc se Karel Janeček, nový většinový vlastník pořádající agentury Českého slavíka, na tiskové konferenci rozzářil vždy, když došlo na vysvětlování hlasovací metody D21. Nově se jejím prostřednictvím hlasuje i v této anketě a podle Janečka, který je jejím autorem, je spravedlivější než předchozí systém.

Byla pro vás hlavní motivací pro investici do Českého slavíka 21 propagace volební metody D21?

Byla to jedna ze dvou motivací. První je, že jsem si už před třemi lety říkal, že je škoda, když končí populární soutěž, která lidem dává radost kvůli tomu, že je v ní hloupě nastavený hlasovací systém. Už tehdy jsem jednal s panem Těšínským, jestli by se to nedalo nějak udělat, což nakonec nedopadlo. Když za mnou letos přišel Jakub s návrhem koupit pořádající agenturu, byl jsem nadšený, že se to téma ke mně vrátilo. Důležité je pro mě, že podpoříme kulturu a zachráníme české rodinné stříbro, jež přináší mnohým radost, i že se lidem nabídne možnost vyzkoušet model D21 a oni ho pak mohou chtít po politicích. Je to něco, co otvírá dveře reformě klíčové pro demokracii.

Říkáte, že anketa Český slavík je rodinné stříbro. Jaký k ní máte vztah vy osobně?

Kdysi jsem hlasoval, ale není to něco, co bych celou dobu sledoval velmi blízce. Mou vášní je teď spíš vážná hudba, miluji ji. Třeba koncerty Prague Sounds, které se konaly na Vltavě, byly nádherné. Nejvíc si užívám podobné akce, těším se například na Struny podzimu. Populární hudba není moje vášeň, ale pro spoustu lidí vášní je a baví je. Máme taky novou kategorii pro mladé. Když mi bylo 21, tak mě vážná hudba nijak nezajímala, k tomu jsem se dostal až později. Člověk se rozvíjí, k vážné hudbě dochází postupně.

Když máte rád klasickou hudbu, nenapadlo vás vytvořit kategorii i pro ni?

Uvidíme, kam se to vyvine, myslím si, že Slavík 21 zůstane spíš na tom širokém poli, protože přeci jen hlasovat o vážné hudbě je těžké.

Někdo říká, že hudba nejsou závody…

Přesně tak, hlasovat o vážné hudbě by asi nebylo to nejvíc kulturní. Hudba nejsou závody, ale popularita zpěváků, to smysl dává, že ano. To je legitimní, aby se k ní lidé vyjadřovali.

V metodě D21 figurují i negativní hlasy, které ve Slavíku ovšem hlasující k dispozici nemají…

Nemusí tam být! Volební systém D21 je postaven na takzvaném efektu více hlasů, kdy každý volič má víc hlasů, než je těch, kteří vyhrávají. Hlas proti je doplněk, který může nebo nemusí být. Je dobrý, ale není nezbytný. Dokonce, když se hlasuje o čistě pozitivních věcech, například o tom, co  je nejlepší charitativní projekt nebo v tomto případě, kdo je nejlepší zpěvák, hlas proti ztrácí význam. Oproti tomu je hlas proti velmi přínosný v politice, kde jsou zlojedi a podobní týpci.

V roce 2017 se zlojedi vyskytli i zde a anketa o rok později skončila.

To je pravda. Pro takové případy by ten hlas proti teoreticky být mohl, ale myslím, že tady to není až tak důležité. Efekt více hlasů úplně stačí, aby se podobnému excesu zabránilo. Možná bych rád ještě víc ten systém D21 vysvětlil. Volič má víc hlasů, než je vítězných mandátů. Představme si prezidentskou volbu. Co bude znamenat, až se bude volit prezident podle D21? Každý volič nebude volit pouze jednoho, ale dva nebo tři lidi. Bude to samozřejmě jenom jedno kolo. Bude to mimo jiné znamenat, že volební kampaně budou pozitivní. Pokud bude chtít kandidát vyhrát, musí apelovat i na voliče protikandidátů. To znamená, že budeme mít konstruktivní předvolební kampaně. Kandidát třeba řekne, že se mu líbí část programu jednoho jeho soka  a jiná část druhého a třeba se jimi i sám inspiruje a trochu vylepší svůj program. Kandidáti se budou předhánět, kdo vymyslí lepší nápady. Protože aby vyhráli, musí získat i některé hlasy svých oponentů. Je to proto systém sjednocující společnost.

Není to jen optimismus, že váš hlasovací systém vytáhne lepší kandidáty a že společnost je veskrze dobrá?

Není to jen optimismus. Vůbec ne, společnost není veskrze dobrá, naopak je veskrze prohnilá a aktuální volební systémy ve světě podporují tu špatnost a prohnilost. Funguje to špatně. Platí sousloví změň pravidla, změníš hru. Když změníme pravidla, jak se volí političtí představitelé, úplně změníme hru. Když se ve Spojených státech někdy po roce 2000 změnila pravidla hokeje, přestala být NHL tak agresivní.

Jak budete reagovat, pokud by se i nyní stalo, že vyhraje interpret s příklonem k extremismu?

Ne, ta pravděpodobnost je minimální. Vyplývá to z logiky hlasování.

Dobře, budu vám v tom věřit.

To není otázka víry, zkuste si to promyslet.