„Hvězda naší rodiny zhasla,“ napsali jeho blízcí v oficiálním prohlášení na sociálních sítích. „Po dlouhém a statečném boji s rakovinou s těžkým srdcem musíme sdělit, že Michael D’Angelo Archer, kterého svět znal jako D’Angela, dnes opustil tento svět. Jsme vděční za jeho hudbu a za všechno, co po sobě zanechal.“
Tři zásadní alba
D’Angelo vyrůstal ve Virginii a do dějin se zapsal už v roce 1995 debutem Brown Sugar, který pomohl vynést žánr neo-soul z klubů do hlavního proudu. Smíchal jazz, gospel, funk a staré R&B s moderním feelingem. Přišel s tím v době, kdy většina scény spoléhala na naleštěnou studiovou produkci.
Jeho druhé album Voodoo (2000) vznikalo s muzikanty jako Questlove, Pino Palladino nebo Roy Hargrove a stalo se okamžitou klasikou. D'Angelovy nahrávky vznikaly živě, bez překrývání stop, na staré, často analogové vintage vybavení, a působily až rituálně. Právě na albu Voodoo je i D'Angelův slavný singl Untitled (How Does It Feel). Právě tady se z něj stal slavný zpěvák a průkopník "nového" soulu. Ale pro mnohé také sexuální ikona, což byla role, s níž se nikdy úplně nesmířil.
Na třetí album si musel počkat a projít si klasickým muzikantským peklem. Po letitém útlumu, osobních krizích a závislostech se v roce 2014 vrátil s nečekaně plnotučnou nahrávkou Black Messiah. Reagoval na ní na hnutí Black Lives Matter. „Cítil jsem, že musím promluvit,“ říkal o nahrávce. Hudebně šlo o rozevlátý, politicky i duchovně nabitý funkový manifest. Album získalo dvě ceny Grammy a definitivně potvrdilo, jako má jeho hudba sílu.
D’Angelo měl svoje démony. Neměl rád pozornost. A často proto také "mizel ze scény", aby se vynořil se skvělou nahrávkou. Měl pověst perfekcionisty, a tak po Black Messiah nahrál už jen několik skladeb – například pro videohru Red Dead Redemption 2. Jeho blízký spolupracovník Raphael Saadiq loni prozradil, že D’Angelo pracoval na šesti nových písních pro další album. Zda se jich svět dočká, je teď otázkou.
Reakce
Na D'Angelovu smrt reagovaly desítky hudebníků napříč žánry. Nile Rodgers připomenul, jak mu D’Angelo kdysi přehrál své demo: „Řekl jsem mu, ať to vydá, že je to dokonalé. O rok později jsem to slyšel v rádiu — a bylo to stejné, jen ještě lepší.“
Úctu vyjádřili také Jill Scott, Missy Elliott, Tyler, the Creator nebo Questlove, který napsal: „Byl náš Mistr. A my jsme mohli být u toho.“ A co o své hudbě říkal sám D’Angelo? Byla to pro něj „kazatelna pro duši“. Výstižné.