V polovině devadesátých let byla Lenka Dusilová naprostý úkaz. Její hlas v sobě měl drzost i křehkost. A když se krátce po té, co zaujala v kapele Sluníčko, spojila s Davidem Kollerem, vznikl projekt Pusa. Mnohými pamětníky dnes vzpomínaný s nejrůznějšími pochvalnými až adorujícícmi přívlastky. Je fakt, že po něm zůstala řada skvělých písniček, které už hrají maximálně tak rádia ve svých vzpomínkových blocích. Právě jediné album, které v roce 1996 Pusa vydala, teď Lenka Dusilová připomíná novou verzí skladby Muka. Ta tehdy – v éře tvrdších kytar, popovějších refrénů, nervozity prvních kroků i opojení z úspěchu– vznikla jako první písnička, kterou Lenka Dusilová napsala sama.
A hle, funguje to i po letech. Nová verze se nahrávala ve studiu SONO. Dusilová ji hraje se svou současnou kapelou a zpívá s hlasem, do kterého se už otiskly roky zkušeností i hledání vlastního jazyka. Přesto v něm pořád zůstává ta prvotní křehkost. Právě to spojení zralosti a syrového základu dává Mukám sílu, která funguje i po třiceti letech. A navíc ukazuje, že její současná kapela fakt skvěle hraje.
Lenka Dusilová tak stylově zve na narozeninovou oslavu LD_50, která se chystá 12. února 2026 v Arše+. Na pódiu se k ní přidají David Koller, Čechomor nebo Beata Hlavenková. K tomu vyjde trojvinyl mapující tři dekády a různá zákoutí zpěvaččiny tvorby.