Obrázek k článku GLOSA: Snaha o rap proměnila nesmrtelný hit Buty ve slizký paskvil
| Daniel Mohr | Foto: Minortide Music

GLOSA: Snaha o rap proměnila nesmrtelný hit Buty ve slizký paskvil

Recitující boyband, tak by se dalo nazvat hudební uskupení, které si nedalo práci ani s vytvořením originálního pojmenování a použilo název stále hrající kladenské rockové skupiny Entita. Jejich předělávka songu Nad stádem koní od Buty se v samém finále zařadila k nejhorším počinům loňského roku.

Jedna rada pro všechny současné či budoucí kapely. Pokud chcete předělat jakýkoliv megahit, který zná celé republika, musíte být setsakra dobří muzikanti a mít obrovský cit pro hudbu. Jinak z toho vzejde něco podobného, jako je výplod tria Entita. Jejich pseudofilozofování ve slokách totiž nezachránil ani Radek Pastrňák a léty prověřený refrén.

O něco podobného - vytěžit znovu hit z již známé melodie - se před více než deseti lety pokoušela například kapela Embassy, když po svém předělala skladbu Anděl od Karla Kryla. Možná i díky tomu ale Embassy skončili dřív, než začali. I tak ovšem jejich předělávka snesla přísnější měřítka než současný pokus přiživit se na největším hitu legendární ostravské kapely. Nic na tom nemění ani to, že se na nahrávce Entity podíleli i samotní členové skupiny Buty. Ty ale z kritiky vynechme, protože se ocitli mimo svoji bezpečnou zónu. A každá kapela má jednou či dvakrát za tak dlouhou existenci nárok na přešlap. Plusem pro Buty může být také to, že většina posluchačů, kteří si aktuální verzi skladby pustí, se blesku rychle přesune zpět k výbornému originálu.

Samotná skladba od Entity totiž bohužel skutečně aspiruje na nejhorší nahrávku roku 2021. Kdybyste se nepodívali na klip, tak ani nevíte, že Entita má tři členy, neboť zní všichni stejně a textově se všichni drží na vlnách generátoru náhodných slov. Text aspoň nějaké tématické zaměření má, ale hlavu a patu nikoliv. A jestli jsem někdy v životě řekl něco špatného o dvojici Paulie Garand a Lipo a jejich BPM, tak se ze srdce omlouvám. Protože Entita, která se snaží ze všech sil zopakovat jejich někdejší úspěch a stát se stejným fenoménem, jim nesahá ani po podrážky. Tento ukňouraný recitál je naprosto nezajímavý. Možná, kdyby celý text odvyprávěl Leoš Mareš, dopadlo by to, co se týče skills, o něco lépe.

Klip má na svědomí v pořadí druhý recitátor Jaro Atry a od něj, jakožto filmového režiséra, bych čekal mnohem víc i po vizuální stránce. A rozhodně ne klip, který tvoří převážně záběry působící jako z video banky.

On už ten samotný nápad, tedy předělat skladbu, která se po hospodách, na pohřbech a u táboráků po celé republice hraje již přes dvacet let, je naprostý nesmysl. Nedovedu si představit, jak by měla znít kvalitní předělávka, aby skutečně sloužila jako pocta ostravské kapele, což prý bylo záměrem členů recitačního tria. Originál je stále skvělý a pánové by to příště měli raději zkusit s čistě autorskou tvorbou… nebo vlastně raději ani ne.