Evan Stanley a Nick Simmons, synové Paula Stanleyho a Gene Simmonse, se znají odmala. Bodejť by ne, když je tátové brávali na turné. Je zvláštní, že mladíky nikdy nenapadlo zkusit něco spolu. Teprve v prosinci 2024 se konečně postavili k mikrofonu, a to ještě z hecu kvůli reelu na Instagram. A hned jim to zaklaplo. „Byli jsme šokovaní,“ pravili Evan a Nick v tiskových materiálech, kde představovali jejich kapelu. „Ta chemie tam byla hned. To, jak se navzájem doplňovaly naše hlasy…to bylo nezpochybnitelné.“
Projekt pojmenovaný jednoduše Stanley Simmons představil první singl Body Down v prosinci 2025, před měsícem k němu vydali i klip. Šlo o lehce ezo záležitost, která se vracela v čase do konce šedesátých let. V první půlce evokovala folkrockové klasiky, s gradací se však víc posouvala do psychedelie typické pro tehdejší west coast rockové kapely. Nebyl to špatný singl, ale také nebyl zajímavý, resp. nejzajímavější na něm byla jména obou zpěváků.
Novinka Dancing While The World Is Ending je ale jiná káva. Je to typický nadčasový retro rock, trochu indie, trochu rokenrol, ale především se tu do toho Stanley i Simmons mnohem víc opřeli. Jak herně s kapelou, tak pěvecky. A právě zde snad i ten poslední fanoušek Kiss dojde k přesvědčení, že se oba pánové dost potatili. Jak Evan, tak Nick zpěvem připomenou táty z raných desek Kiss, a to nemluvíme o podobě. Jako kdyby vystoupili z nějaké fotky Kiss z období, kdy hráli bez ikonických bílých masek na obličeji.
Stanley Simmons to šlape, baví sami sebe a chytnou i posluchače. Těžko soudit po druhém singlu, ale pokud si udrží nastavenou laťku, může z nich být jednou dobrá a zábavná kapela, která leccos nabídne i pravověrným fanouškům Kiss.
Je ovšem pravda, že na výsledném zvuku mají lví podíl producent Rob Cavallo a mistr zvuku Ted Jensen, který se postaral o master. První jmenovaný spolupracoval s Green Day, Linkin Park, Black Sabbath nebo Philem Collinsem, druhý pán za svou padesátiletou kariéru masteroval desky Rolling Stones, Claptona, Eagles nebo – nepřekvapivě – Kiss. Dodejme ještě pro zajímavost, že stál i za zvukem alba Majestic Music od Miroslava Vitouše.
Šance, že začínající dvojici kamarádů budou produkovat a masterovat profíci takového formátu, je prakticky nulová a leckdo bude nejspíš brblat, že nebýt slavných tatínků, Stanley Simmons by tak kvalitní singly neměli možnost nahrát. Může to být pravda a pokud jako já sledujete alespoň Paula Stanleyho na sítích, víte, že se snaží syna v jeho hudební kariéře nadšeně podporovat. A budiž mu přáno, všem zúčastněným. Protože mě nový singl baví a na debutovou desku se těším, kontakty nekontakty.