Obrázek k článku GLOSA: „Táhněte!“ Roger Waters se obořil na fanoušky, kteří znuděně opouštěli sál
| Jarda Konáš | Foto: Live Nation

GLOSA: „Táhněte!“ Roger Waters se obořil na fanoušky, kteří znuděně opouštěli sál

Tak tu máme další kauzu s Rogerem Watersem. Tentokrát jeho výstřednost odnesli diváci, kterým prodal zajíce v pytli a namísto hudby se dočkali předčítání ze zatím nevydaných memoárů.

Já vím, po těch všech politických výlevech je to těžké, ale představte si, že jste fanoušek Rogera Waterse. Tak velký, že si zajistíte lístek na londýnskou koncertní premiéru The Dark Side of the Moon Redux, Watersovy letos přehrané a přezpívané verze padesát let staré klasiky. Je to vzácná událost, do divadla Palladium se vejde něco málo přes dva tisíce lidí, v plánu jsou jen dva večery. A ještě je program vymyšlený tak, aby dopředu moc neprozrazoval. Uvedeno je pouze následující: hodinka Waters, dvacet minut přestávka, hodinka The Dark Side of the Moon Redux.

Průběh první části asi nečekal žádný návštěvník. Roger Waters četl ukázky ze své zatím nevydané autobiografie, vracel se ve vzpomínkách ke svým zvířátkům a jak uvedl v reportáži Daily Mail, dvacet minut mluvil o kačerovi jménem Donald. Trochu to připomíná praotce trollingu Andy Kaufmana. Ten se postavil před publikum očekávající komické číslo a stránku za stránkou mu četl Velkého Gatsbyho.

Není divu, že návštěvníci Watersovy premiéry se u vyprávění o kačeru Donaldovi nudili a začali si povídat. A to zpěvák nevydržel. „Jestli si chcete něco vyprávět, dělejte to ve svém čase, před svým publikem a ve vašem zasraném divadle,“ obořil se. A když někteří návštěvníci začali otráveně odcházet, vzkázal jim Waters na cestu, ať jdou do prdele. Pro úplnost onoho večera dodejme, že zpěvák přišel na pódium pozdě a show skončila o hodinu později oproti avizovanému času.

Ano, můžeme mít pro Watersovu reakci pochopení, v tu chvíli byl přece umělec, jemuž někdo ruší představení. Stejnou míru pochopení by měl mít ale Waters pro své publikum. Pro fanoušky ochotné zaplatit nemalé peníze za koncertní premiéru desky, o níž věděli jen to, že první půlka bude Waters a druhá The Dark Side of the Moon Redux. Prodal jim zajíce v pytli, tak se nemůže divit, že řadu návštěvníků zklamal.

A taky si mohl přiznat, že lidi zkrátka jeho vzpomínky na kačera Donalda nezajímají. Kvůli tomu do toho divadla fakt nepřišli. Jenže Waters je arogantní egomaniak. Nikdy si nepřipustí, že vymyslel špatný program. Místo toho se začne chovat hrubě k lidem, kteří ho mají rádi a dali mu své peníze. Což tak nějak přirozeně zapadá do obrazu kdysi geniálního umělce, co ke stáru ztratil i ty poslední zbytky soudnosti.