Michal Prokop vystoupil v plné kapelní sestavě Framus Five, takže jádro tvořené triem Prokop, kytarista Pavel Marcel, který nahradil zesnulého Luboše Andršta, a houslista Jan Hrubý doplňovali ještě další letití členové bubeník Pavel Razím a basák Zdeněk Wimpy Tichota a nováček Andy Čermák na klávesy. Na některé písně se pak připojovala ještě dechová sekce. Setlist si Michal Prokop postavil chronologicky, takže publikum si společně s ním mohlo rekapitulovat jeho „sto roků na cestě“, jak se také jmenuje jedna z jeho novějších desek. I když tahle kapela zatím hraje „jenom“ 58 let, jak glosoval sám Prokop, což je ale pořád víc, než je věk některých aktuálních členů. Začínalo se tedy klasickými hity jako Kolej Yesterday a Blues o spolykaných slovech. Byla radost si je s ním zazpívat a – protože Prokop se vždycky uměl obklopit českou hudební smetánkou – tak i poslouchat instrumentální mezihry, kde se muzikanti střídali v sólech, nebo si třeba Marcel a Hrubý pinkali licky v hudebním dialogu kytary a houslí.
Přes novější skladby jako Zatmění a Nebe anebo cesta do pekel pak kapela došlo v diskografii až do letošního roku a následoval samotný křest. Na ten si Prokop vytáhnul na pódium skoro každého, kdo měl s albem Ostraka co do činění, a jmenovitě jim děkoval. Od muzikantů přes textaře, grafiky, klipaře, zástupce vydavatelství a mnohé další. Album Prokopovi pokřtili společně Monika Načeva a ředitel festivalu David Gaydečka. Jen co křtěná deska odplachtila do publika, Michal Prokop místo ní dostal desku jinou – zlatou. Předal mu ji Michal Máka ze Supraphonu (to je mimochodem ten pán, který se Pěšáků rokenrolu Tata Bojs ptá na nový materiál). Na album, které vyšlo před sotva dvěma měsíci, je to každopádně moc hezký výkon.
Michal Prokop pro jistotu vysvětlil význam slova ostraka a antického systému hlasování o vyloučení ze společnosti ostrakismu. Silný text titulní skladby alba doplnila i silná myšlenka u křtu, totiž že Ostraka pojednává o nebezpečí sílícího rozdělení společnosti, ale živé koncerty – nejen ten aktuální – jsou naopak příležitostí pro spojování.
Pak už program pokračoval novými písničkami – chytlavou A přece ráno (ten hlavní motiv zase několik dní nedostanu z hlavy), Marcelovým Blues o prázdném sedle i právě titulní Ostrakou. Naživo fungují stejně skvěle jako na albu. Koncert se pak uzavřel coverem Boom Boom od Johna Lee Hookera, který dal prostor dalším salvám výborných bluesrockových sól, a končilo se V baru jménem “Krásný ztráty“.
Festival Metronome Prague pokračuje i v pátek a sobotu, návštěvníci se mohou těšit na Die Antwoord, Tommyho Cashe, Alanis Morissette nebo Rag’n’Bone Mana.
Foto: Lucy Roskot