O desce bych samozřejmě mohl mluvit jako obvykle, stereotypně, a rozebrat ji textově a zvukově a pak z toho vyvodit nějaký výsledek. Název alba FTS, tedy Furt To Stejný, k takovému jednání vlastně vybízí. Každopádně i když se budeme bavit o tom, jak umí stereotyp i pozitivně ovlivňovat, zkusil bych na to jít jinak.
Nejprve provedeme bilanci toho, co je u Michajlova „pořád stejné“. Téměř půlhodinový souhrn posledních měsíců na 10 tracích nám říká, že pořád drží se stejnou partou. Je super, pokud člověk dokáže udržet dobré vztahy se svými „day-ones“, kteří jsou v tomhle případě Daniel Vardan, Robin Tent, v klipu Lays například Tafrob a další, a nemít z toho ponorku.
Hudebně to také pořád sedí, což je bod dvě. Michajlov se nadále hlásí k trueschool soundu, ale nezřídka koketuje s mainstreamovými vodami, latino rytmy a vyššími příčkami hitparád, což je vlastně i jeho cílem. Jak nám sám řekl v rozhovoru, nikdy nechtěl skončit zakopaný v undergroundu, což dokazuje hned (několikátý) feat. se Separem. Když to ještě zní opravdu nenuceně, stylově a tracku s klipem se daří, musí to být dobrý pocit.
Možná překvapivější je, že textové schéma, ve kterém již nějakou dobu mluví o tom, že sleduje, jak se jej lidi snaží napodobovat, že se někdo tváří přehnaně tvrdě a je to trapné, že se musí vydělávat peníze a že je mu jedno, co si o něm kdo myslí, stále funguje. Hádám, že se jedná zejména o jeho jazykovou vytříbenost. V tracku Rozdíl sám říká, že jej „nebaví, jak rýmuje většina scény, slyším / jsem jasnej důkaz toho, že čeština není v p*či.“
Má pravdu. Pracuje s jazykem tak, jako málokdo na scéně (nejblíže k němu mi sedí Refew). Z velké části se v našem rapu upustilo od významového sdělení v kvalitní rýmovací formě a přešlo spíše k vibu a celkovému sdělení. Michajlov tohle nerazí, což je příjemnou změnou.
Budeme-li se bavit o tom, co na nové desce rozrazilo stereotypní vody a za mě dává smysl, je v první řadě podpora staronového jména. Rapper Satanszky, kterého můžete znát z písní vydaných pár let zpět pod pseudonymem Sato, se na tracku Rozdíl, který dostal i vizuál, představil na „Michajlovově písečku“ se scratchi a boombapovým soundem a nezklamal. Ačkoliv místy připomínal svým vyzněním brněnského rappera až moc, s příležitostí se popral důstojně. Snad se vrátí ke konzistentnímu uploadu.
Druhou novinkou je v případě Michajlova track o ženách. A ne, nemyslím Anahit. Se Sawsane vytvořili píseň Pro holky, v níž mají oba odlišný náhled na téma. Zatímco se Michal nejprve opírá do neznámé Slovenky (volíš Fica) a pak dissuje špinavé chování žen, o kterém zrovna nemluví často, Sawsane, pokud se nepletu vůbec první rapperka, se kterou je Michajlov na micu, začíná u sebe a srovnává svůj clique se „ženami vesnického charakteru a nosem nahoře“.
Projekt nicméně zní uceleně, přestože není stereotypně monotematický. Máme zde party banger, máme zde bilancování, deep thoughts track, zesměšňovací tune, ale i pár za mě nudných stop, bez kterých bych se obešel (nejméně mě bavily titulní track FTS a intro Podle sebe – nejsem zastáncem Michajlova na latino rytmech). Člověk musí občas ocenit i správné prolnutí plusů i mínusu a fakt, že nic není dokonalé.
Verdikt: 89%
Michajlov si deskou FTS potvrzuje dominantní postavení na brněnském rapovém poli a je fajn, že si nadále rozumí jak s novou, tak starou školou. Nebojí se experimentu, přestože mu je dobře ve stereotypu, a i když mu to v jistých ohledech docela trvá, ukazuje se, že všeho do času. Kdo ví, třeba se jednou najde v roli rapového mentora a přivede na scénu více mladých lidí, možná se z něj stane profesionální hráč kulečníku. Dokud to ale půjde, věřím, že pojede na stejně kvalitní vlně.