Obrázek k článku Gahan zpívá coververze. Nahrávání alba Imposter mu vlilo krev do žil
| Šárka Hellerová | Foto: Spencer Ostrander a Joe Magowan/Sony Music

Gahan zpívá coververze. Nahrávání alba Imposter mu vlilo krev do žil

„Na albu není jediný umělec, který by mě nedojmul,“ říká Dave Gahan o nové desce Imposter. Zařadil na ni mimo jiné skladby Neila Younga, Boba Dylana, PJ Harvey, Charlieho Chaplina, Cat Power a Marka Lanegana.

Třetí nahrávka Dava Gahana a Soulsavers vyjde 12. listopadu a je na ní dvanáct skladeb, které mají pro Gahana hluboký význam. „Vím, že jsme vytvořili něco zvláštního, a doufám, že to ostatní pocítí a album je vezme na malou cestu - zejména ty, kteří už léta milují hudbu,“ přeje si zpěvák.

Jako první singl vyšla coververze devadesátkové skladby Metal Heart od americké zpěvačky Chan Marshall, známé jako Cat Power.

Zatímco předchozí alba The Light the Dead See z roku 2012 a o tři roky starší Angels & Ghosts vznikala na obou stranách Atlantiku, nyní se tvůrci spolu s desetičlennou kapelou sešli v Malibu. Nahrávali v listopadu 2019 ve studiu Shangri-La Ricka Rubina. „Bylo to poprvé, co jsme byli všichni ve stejném prostoru. Měli jsme velké štěstí... Denní návštěvy Shangri-La byly kouzelné. Dali jsme si kávu, šli jsme do studia a začali pracovat,“ pochvaloval si Gahan spolupráci s dlouholetým kumpánem Richem Machinem a kapelou, kterou dal Machini pro tuto příležitost dohromady.  

Magazínu NME Gahan svěřil, že ze skladeb, jež na album vybral a především z hlasu jejich interpretů, cítí moudrost a trvalost. „Něco jsem si odžil,“ přibližuje Gahan genezi alba. „Nemyslím si, že bych tohle mohl udělat před dvaceti lety. Stejnou věc vám řekne hodně hudebníků, že občas, když slyšíte určitou píseň v určitou životní chvíli, udeří na pravé místo a vy máte pocit, že o ní, o člověku který ji napsal a o její myšlence a příběhu, víte všechno. Těch dvanáct písní jsme vybrali z daleko delšího seznamu, ale jsou to skladby, u nichž s Richem cítíme, že formovaly naše životy.“

„Na začátku to tak nebylo. Myslím, že až tak po deseti letech kariéry mi došlo, že si ve způsobu jakým píseň zpívám – ať už byla od někoho jiného nebo v začátcích od Martina Gorea – musím najít své vlastní místo. Vlastní ideu a charakter,“ vzpomíná Gahan s tím, že právě hlas interpreta je v písních tím, díky čemu s nimi člověk cítí sounáležitost. „Musel jsem sám sebe i vás přimět uvěřit, že to jde všechno ze mě.“

Gahan připomíná, že ve stejném studiu, jako nyní nahrával Imposter, vzniklo i legendární album coverů American IV: The Man Comes Around  od Johnnyho Cashe, které sám zbožňuje. Produkoval ho Rick Rubin, jenž podle Gahana pro Cashe připravil geniální výběr a dokonalé prostředí, které pomohlo z Cashe dostat to nejlepší. Něco podobného pro něj samotného prý během nahrávání udělal Machin. „Dobře to nastavil a dal mě dohromady se správnými muzikanty, cítil jsem naprosté pohodlí a podporu. Cítil jsem, že mě podrží, takže si můžu dělat, co se mi sakra zachce,“ přibližuje zpěvák atmosféru nahrávání, které v něm znovu probudilo lásku k hudbě. „Uvědomil jsem si, že si to pořád užívám a dokážu se svým hlasem něco, díky čemu se cítím s něčím propojený.“

Podobnou radost a novou jiskru mu během covidových lockdownů rovněž  přinášelo, když si pustil třeba album Exile On Main Street od The Rolling Stones a celé hodiny hrál zároveň na kytaru a radoval se, že hraje s kapelou. Zatímco po posledním turné Depeche Mode byl Gahan vyčerpaný a měl, jako už mnohokrát předtím, chuť s hudbou seknout, nyní máme dle rozhovorů opět tu čest s hudebníkem plným elánu.  

Tracklist
1. The Dark End of the Street
2. Strange Religion
3. Lilac Wine
4. I Held My Baby Last Night
5. A Man Needs a Maid
6. Metal Heart
7. Shut Me Down
8. Where My Love Lies Asleep
9. Smile
10. The Desperate Kingdom of Love
11. Not Dark Yet
12. Always On My Mind