Na břehu Brněnské přehrady neboli Prýglu začal letošní Groove Brno, tentokrát poprvé pořádaný jako koncentrovaný dvoudenní open-air festival místo podzimní série klubových koncertů. S počasím to nejdřív vypadalo nahnutě, nakonec z toho ale naštěstí byl příjemný letní den, kdy spadlo jen pár kapek. V průběhu pátku zahrál třeba vynikající londýnský klavírista Niji, domácí formace The Stylists s Moimirem Papalescu a Tonyou Graves nebo berlínský projekt Cosmo Klein and The Campers, kde bych chtěl vyzdvihnout zejména skvělého saxofonistu Petera Wenigera. Nadstandardně vysoká úroveň technických dovedností ale byla vlastní snad každému, kdo se ten den objevil na pódiu. A ještě jednou věc měli společnou – ať už hráli jakýkoliv odstín funku či jazzu, vždycky to perfektně šlapalo, vždycky to bylo groovy.
Obojí platilo i pro virtuózního španělského baskytaristu Vincena Garcíu. Ten publiku předvedl hodinovou mistrovskou lekci ze hry na basu, ať už hrál náročná sóla zahrnující rozličné techniky hry nebo jen podklad pro ostatní členy kapely, kterým také nechával prostor zazářit. Pomohlo i to, že basa byla ve zvukovém mixu vytažená nahoru, adekvátně ke koncertu baskytarového projektu. Tady každopádně neplatil otřepaný vtip, že basové sólo je příležitost jít si pro pivo.
Headliner prvního dne, kytarista Cory Wong přijel s velkoryse postavenou kapelou čítající basu, bicí, klávesy a pětičlennou dechovou sekci. Celé kapele to šlapalo snad ještě líp než komukoliv předtím. Nutno pochválit i výborné nazvučení, které ostatně měli všechny kapely. Sám Wong byl na první pohled hlavní hvězdou stage, užíval si záři reflektorů, rozdával úsměvy na všechny strany, tančil s kytarou po celém pódiu. Perfektně hrál bleskurychlá sóla i typické funkové záseky. Rychlé kusy se střídaly s těmi ve středním tempu a jestli někoho náhodou neroztančilo žádné předchozí vystoupení, tady si už musel alespoň podupávat nohou, i kdyby nechtěl.
Cory si postavil kapelu plnou skvělých muzikantů a neváhal toho patřičně využít, když i jim dával hodně prostoru pro vlastní sóla. Došlo snad na každého, a to víc než jednou. Celý koncert díky tomu byl dynamičtější, pestřejší, barevnější. A když už je řeč o barvách – bílé nebo světlé oblečení celé kapely hezky fungovalo se světelným efektem, kdy sólistu rozsvítil kužel bílého světla, zatímco ostatní byli částečně schováni v uniformním světle jedné tlumené barvy. Cory Wong v minulosti spolupracoval hned s několika dalšími umělci z line-upu festivalu, tak jsem čekal, jestli se náhodou náhodou někde neobjeví jako host už během odpoledne. To se nestalo, asi by to ani nebyl dobrý nápad z pohledu dramaturgie, naopak ke Corymu přišel hostovat Vincen García, aby jednu píseň doprovodil svými brutálními basovými linkami
Na konci si ještě nadšené publikum odmítající opustit plochu před hlavním pódiem vytleskalo ještě jeden neplánovaný přídavek. První den festivalové formy Groove Brno se zkrátka nadmíru povedl.