Hádka mezi Vladimirem 518 a Orionem byla plná emocí a ostrých slov, ale ve víc než třicetiletém vztahu prostě občas k podobným třaskavým momentům dojde. Podstatné je, že se k tomu oba postavili čelem a rychle přišlo vysvětlení i ujištění, že všechno běží dál podle plánu. A tak přišlo v rámci Prague Open Air v holešovickém Areálu 7 rozloučení s prázdninami, jak to ostatně sám Vladimir 518 na pódiu nazval.
Úvodní půlhodina patřila Trafikovi, který měl jednoduchý úkol: nastartovat jako DJ večer a připravit publikum na rapový diktát od těch nejpovolanějších. A šlo mu to výborně. Už během jeho setu byla v areálu cítit energie, lidi se bavili, tančili a mně bylo hned jasné, že dnešní večer má našlápnuto na něco výjimečného. Přitom v koutku mysli pořád visela otázka, bude to velký koncert, nebo poslední kapitola PSH?
Odpověď přišla lehce po osmé. Vladimir 518 vlítnul na pódium a odpálil dlouho očekávaný set, v závěsu s Orionem a samozřejmě i s Mikem Trafikem. Trojice si během několika vteřin omotala kolem prstu celý dav, a to pódium ještě nestihla ovládnout kapela. Ano, PSH tentokrát dorazili s živou kapelou, která jejich repertoár posunula o několik levelů výš. Adam Koller, Adam Krofian a Matěj Havlíček nastoupili už při druhé skladbě a přinesli do show energii, která by strhla i toho nejzarytějšího skeptika.
Planeta Praha odstartovala v plné síle a hned po ní následoval moment, na který všichni čekali. Vladimir a Orion si vzali slovo, otevřeně promluvili k fanouškům o své nedávné šarvátce, objali se a dali jasně najevo, že PSH rozhodně nekončí. Smíření přímo na pódiu odsunulo jejich ega stranou a ukázalo, že i po třiceti letech spolu dokážou myslet na to nejdůležitější, hudbu a lidi, kteří ji s nimi žijí.
Od té chvíle měl koncert šílený drive. Atmosféra se s každou další skladbou stupňovala a energie mezi publikem a pódiem proudila jako elektrický proud. Vladimir se snad nikdy tolik neusmíval, Orion měl v očích jiskru a celé to působilo, jako by si to sami na pódiu užívali víc než kdy jindy.
V polovině setu přišel další silný moment. Během skladby Praha Vladimir sestoupil z pódia a zamířil mezi fanoušky, postavil se na stupínek uprostřed davu a odrapoval nejen Prahu, ale i legendární Du dolů. V tu chvíli vyzval lidi, ať rozsvítí světla na telefonech. Z obyčejného koncertního klišé se stala kouzelná scéna, která v Areálu 7 vyvolala husí kůži a nejedno dojaté oko.
Co překvapilo, byla absence efektů, žádné konfety, žádné ohně, žádné pyro. Na Prague Open Air už to bývá skoro samozřejmostí, ale PSH se rozhodli jinak. Místo toho přišla vizuálně propracovaná projekce na LED panelech, která dodala koncertu atmosféru a ukázala, že to jde i bez velkých triků. A upřímně? Fungovalo to možná ještě líp.
Chvíli to vypadalo, že jediným hostem večera bude vlastně samotné publikum. Ale těsně před koncem přišlo překvapení, na předposlední skladbu dorazila Zuzana Tvarůžková. Její účast krásně uzavřela dramaturgii celého večera.
Celkově šlo o koncert, který ukázal, že PSH nepotřebují žádnou okázalost ani pozlátko. Síla jejich hudby, autenticita a hlavně fakt, že je doprovázela živá kapela, dokázaly vytvořit show, která měla hloubku i drive zároveň. Tenhle set musel dostat i člověka, který by se jinak k PSH hlásil jen zpovzdálí.
Série koncertů Prague Open Air se pomalu chýlí ke konci, ale večer s PSH v Areálu 7 se zapíše mezi ty, o kterých se bude mluvit ještě dlouho. A nejen proto, že jsme byli svědky smíření dvou ikon českého rapu, ale hlavně proto, že jejich hudba stále dokáže spojovat, bavit a překvapovat.
