Obrázek k článku NAŽIVO: Kapela roku spojuje generace. J.A.R. natřikrát vyšlehali fanoušky (i fanynky)
| Štěpán Kordík | Foto: Jan Nožička (LMB)

NAŽIVO: Kapela roku spojuje generace. J.A.R. natřikrát vyšlehali fanoušky (i fanynky)

Čerství držitelé ceny Anděl v kategorii kapela roku krátce po vyhlášení dokázali, proč si titul zaslouží. O původní dvojkoncert v Lucerna Music Baru byl takový zájem, že přidali ještě třetí termín. Závěrečná show velikonoční série byla nekompromisní. Pot tekl i ze stěn, ale hlavně jim to skvěle hrálo.

Krátce po deváté hodině přivítalo publikum ve vyprodaném Lucerna Music Baru desetičlennou sestavu, která po krátkém intru dala najevo, že se s ničím mazlit nebude. J.A.R. přivezli svou poslední desku Jezus Kristus Neexistus? a titulní skladbou zahájili celý koncert. Hned poté jako tradičně zazněla rytmická pecka Pap Muziek a publikum už bylo ve varu.

Repertoár byl průřezem tvorby, z nové desky jsme slyšeli ještě Sláva Nazdar Výfetu, Fjůča a Poslední Rváč. Poslední jmenovanou zahajoval Dan Bárta procítěným vokálem, ke kterému sborově přispěl celý klub. Naskakovala mi husí kůže, když jsem viděl, jak dobře zná publikum i novou tvorbu kapely. Z předposlední desky Eskalace Dobra zazněly skladby Hlídá Nás Satelit, Zhublas a Ještě Se Připlazíš. Zbytek repertoáru tvořily starší kusy a nechyběly hity jako Bulháři nebo Už Mizí Pryč Je Hanka.

Koncert trval necelé 2 hodiny a J.A.R. se nechali publikem několikrát přivolat zpět. Byli neúnavní, plní energie. Posledních 10 let navštěvuji jejich koncerty pravidelně a přijde mi, že jim to hraje pořád líp a líp. Ta kapela je naživo fakt neuvěřitelná. Dovolím si krátce okomentovat instrumentální výkony. Rytmika Zbořil & Balzar poháněla nekompromisně celý večer a měla na svědomí každé jedno dupnutí nohou v publiku. Kapelník Roman Holý ze svého klávesového trůnu rozesílal synťáky do všech koutů sterea a kytarista Miroslav Chyška doplňoval celek velmi vkusnými a chirurgicky přesnými kytarovými party. Trojice frontmanů Bárta, Klempíř a Viktořík se skvěle doplňovala a prostorově ovládla celé podium. Nechyběly ani humorné vložky a Viktoříkův převlek do odvážnějšího outfitu. Celek zvukově zkompletovala dechová sekce. Každý z instrumentalistů navíc dostal svůj prostor pro vyhrávku nebo sólo. Ačkoliv jsem stál bokem, zvuk byl čitelný, srozumitelný a výborně to tlačilo.

Hned zpočátku koncertu jsem si všiml, že publikum opravdu není složeno z jedné užší cílové skupiny. V hledišti byly zastoupeny snad všechny věkové kategorie. Od teenagerů, přes studenty, až po mladší i starší dospělé. Je krásné vidět, jak hudba J.A.R. spojuje generace.

Verdikt: 95%

Jaři dokazují, že jsou u nás stále skutečně jedni z nejlepších. Mají vysoký standard a osobně si na ně chodím pravidelně dobíjet baterky. Navíc jim svědčí menší klubové prostory, jako je právě Lucerna Music Bar. V něm bylo sice celkem horko, ale nešlo o nic, co by nezchladil studený drink. Choďte na ně, stojí to zato.