Obrázek k článku NAŽIVO: Rufus Miller je strhující živel. Struny i hlasivky ždímal na dřeň
| Ondřej Kubín | Foto: Ondřej Kubín

NAŽIVO: Rufus Miller je strhující živel. Struny i hlasivky ždímal na dřeň

Londýnský kytarista Rufus Miller začíná být v Česku jako doma. Jezdí sem čím dál tím častěji a nyní u nás zahrál dosud největší koncert své sólové kariéry. Do Paláce Akropolis v Praze se vrátil po 15 letech od koncertu, na kterém zde tehdy doprovázel otce Dominica. Do nadšeného publika Rufus napumpoval bezmála dvě hodiny živelné kytarové muziky.

Původně avizovaná písničkářka Misty Miller (Rufusova sestra) bohužel z programu na poslední chvíli vypadla. Jako první tedy vystoupila poměrně nová pražská kapela Rotten Hands, která mě velmi příjemně překvapila. Složená je prý z umělců pohybujících se v divadelním prostředí a jejich hudba vychází z estetiky filmových westernů a zasahuje i do postrocku a bluesrocku. Jakkoliv podivná se taková kombinace může na papíře zdát, naživo fungovala skvěle. Oceňuji, že si muzikanti zahráli pěkně naživo kromě běžných nástrojových partů i všechny přídavné zvuky a ruchy, ať už to bylo chřestění řetězem nebo třeba hra smyčcem na činel. Žádné studiové nahrávky jsem zatím nenašel, tak doufám že to Rotten Hands brzy napraví!

Rufus otevřel svůj set jen sám s kytarou, teprve od druhé skladby se k němu přidali basák Andy Thompson a bubeník Bob Kessels, se kterými to hned nabralo pořádný drajv. Rufus střídal materiál ze svých dvou starších alb i z úplně nové desky Basement a stejně tak hladce proplouval mezi rockovými subžánry. Nejjednodušší by bylo jeho hudbu schovat za univerzální, ale také nepříliš výstižný výraz „alternativní rock“. Napříč setlistem, ale kolikrát i v rámci jednotlivých písní se Rufus pohyboval na široké škále od písničkařiny přes blues, rock, punk, psychedelii nebo stoner. Bez ohledu na žánr z jeho kytary i hlasu vždycky prýštilo ohromné množství syrové energie. S rytmickou sekcí mu to výborně šlapalo a basák Andy ještě místy přispíval nenápadnými, ale velice funkčními vokálními harmoniemi.

Vážnější písně jako Bring Me Back To Life o dostávání se z depresivních stavů se střídaly s vtipnými hříčkami jako třeba recitativem proložený rockerský příběh „Don’t Take Those Panties Off“ („nesundávej si ty kalhotky“) nebo vyloženě zběsilý punkový nářez Rat Sandwich. Že tady Rufus není poprvé, bylo jasné i z reakcí publika, které se už hezky chytalo nejen u známějších kusů z jeho repertoáru jako Wicked Lady nebo Fly Me Away. Navíc dorazila i početná skupina fanoušků z Klánovic, kteří Rufuse už tak trochu přijali za svého vzhledem k tomu, že tamní Kulturní centrum jej tak trochu objevilo pro české posluchače.

Rufus Miller nešetřil struny kytary ani vlastní hlasivky a tu nespoutanou rockovou energii na druhou stranu vyvažoval sympatickou pokorou a vděčností za podporu fanoušků, které dával najevo. V příštích dnech ho ještě čekají vystoupení v Brně, Táboře, Novém Městě a Javorníku, tak si na něj zajděte, pokud můžete. Stojí to za to.

Hodnocení: 85 %

Rufus Miller
Support: Rotten Hands
Palác Akropolis, Praha
21. leden 2026

„Bylo jasné, že budu muzikant.“ Čtěte rozhovor s Rufusem Millerem.