Charlie Watts nebyl ikona jen proto, že bubnoval v Rolling Stones. Coby věčně se usmívající chlapík, který ze všech kolegů z kapely dbal nejvíc na uhlazenou eleganci, se stal i hvězdou módních časopisů.
Rolling Stones na Glastonbury, potřebuje to další komentář?
Psát nekrology je vždycky chmurná a trochu zatěžklá práce, ale v případě Wattse si dovolím – možná trochu neprofesionálně – jednu osobní poznámku. Jsem nesmírně rád, že jsem jej ještě stihl s Rolling Stones vidět bubnovat naživo. Na koncertech stárnoucích kapel (a že mám srovnání) si člověk může připadat občas jako na procházce muzeem, ale Stouni, ti před třemi lety v Letňanech absolutně odporovali zákonům času i fyziky. A platilo to i pro Wattse. Nebyl to žádný klasický kapelní jistič vzadu. Jeho charisma bylo obří a mohli jste na něm oči nechat. Mimochodem, před koncertem dal Charlie Watts rozhovor Danielu Konrádovi z Hospodářských novin a řekl mu: „Havel byl jediný politik, který se mi kdy líbil.“
Do Rolling Stones přišel na začátku roku 1963 a stal se v pořadí třetím bubeníkem kapely, ovšem oba jeho předchůdci Carlo Little a Tony Chapman se „Stouny“ vydrželi hrát jen několik měsíců. Charlie Watts naopak bubnoval už na debutové desce kapely a hrál s ní až do současnosti. Kromě samotné hudby se věnoval i vizuální stránce skupiny, podílel se na několika obalech i návrzích koncertních scén. Ačkoliv se proslavil jako rocker, celý život se mimo domovskou kapelu věnoval i jazzu a nárazově i kreslení komiksů a kreslených vtipů, které mimochodem vůbec nejsou špatné.
Je považovaný ze jednoho z největších bubeníků rockové i jazzové hudby, v roce 1989 byl s Rolling Stones uveden do Rock and rollové síně slávy, ale dočkal se i řady dalších poct. Časopis Modern Drummer jej uvedl do bubenícké síně slávy v roce 2006, ve stejném roce jej časopis Vanity Fair uvedl do své síně slávy nejelegantněji oblékaných lidí.
Na netu najdete nespočet článků oslavujících Wattsův bubenický styl a YouTube je plný tutoriálů, podle kterých se mu bubeníci můžou alespoň trochu přiblížit. A u nás o něm zpívala i Vypsaná fiXa. Ale Watts sám byl skromný a chápal svou roli pokorně. Takhle popsal svůj styl v roce 2008 ve video rozhovoru If It Ain’t Got That Swing: „Dospěl jsem k názoru, že bubeník má doprovázet. Nemám rád bubenická sóla. Obdivuju ty, kteří je zvládnou, ale osobně preferuji bubeníky, kteří jdou s kapelou. Výzva rock and rollu je v jeho pravidelnosti. Já tomu chci dodat taneční zvuk. Mělo by vás to rozhýbat a rozeskákat.“
Kromě Stounů se Charlie Watts věnoval i jazzu.
Před několika týdny vydali Rolling Stones zprávu, že na chystané americké turné vyrazí bez Charlieho Wattse, jelikož jej trápily blíže nespecifikované zdravotní problémy. Podle BBC zemřel 24. srpna v poklidu v rodinném kruhu v jedné z londýnských nemocnic.
„Co děláte když máte na turné volný den? Dívám se na kriket.“ Připomeňte si náš rozhovor s Charlie Wattsem a Rolling Stones před jejich pražským koncertem.