Obrázek k článku Osobní rovina v případě Xindla X až překvapivě zabírá
| Daniel Mohr | Foto: Universal Music

Osobní rovina v případě Xindla X až překvapivě zabírá

Písničkář Ondřej Ládek se sice nijak výrazně neodklonil od svého rukopisu, přesto však nahrál zajímavé album, na kterém prožívá svoji terapii.

Jako naprostá většina letošních nových desek i Terapie vznikala během pandemie. V případě Ondřeje Ládka se všechny skladby zrodily během první vlny při pobytu na chatě a dokončovací práce následně proběhly z jeho druhého domova v Tenerife. Na albu najdeme jedenáct skladeb a oproti poslední studiovce zde nefiguruje ani jeden host a v produkci se ke stálici Daliborovi Cidlinskému přidal i Jan Steinsdörfer, jinak klávesák Chinaski. Sám autor desku představuje jako své nejotevřenější a nejosobnější album v dosavadní kariéře.

Xindl X nikdy nebyl můj favorit a na jeho albech jsem musel vždy hodně hledat, abych si našel dvě nebo tři skladby, které by snesly moje docela přísné písničkářské měřítko. Ze všeho nejvíc mi vadila prvoplánovost některých singlů, které měly v první řadě zbořit česká rádia, a také interpretův zpěv ve vysokých polohách. Co jsem ale Xindlovi za zlé nikdy neměl, byly samozřejmě texty, které, ač ve většině písní pojednával o obecných a dokola omílaných tématech, uměl vždy napsat originálně, s nadsázkou a hlavně v nich vždy směřoval k podstatě věci. Zejména díky nim Xindl X stále patří mezi tu lepší část české populární hudby. Přesto jsem k nové desce přistupoval se značnou skepsí, opravdu jsem od ní nic velkého nečekal.

O to větší bylo překvapení, že v celkovém součtu není Terapie vůbec špatné album!

Napoprvé sice může působit trochu nevýrazně, ale při pozornějším poslechu nabídne mnoho skvělých momentů. Velmi se povedlo tematické zaměření textů, v nichž se Xindl až na jednu sociálně-politickou výjimku plně věnuje svojí osobní terapii. Mezi nejlepší textařské kousky rozhodně patří Démonika, která pojednává o vztahu k alkoholu: „Démoniko, víš, že už dva tejdny s tebou nemluvím, přesto se mi občas ještě zdáš, usmířit se chceš a v tom snu křídla máš, jak Cherubín, když jimi mávneš, mizí zášť.“ TO jsou silná slova. A dále také Tady a teď, kde najdeme dokonalý sdružený verš: „Prodal jsem přítomnost za obskurní obnos, jímž splácím na splátky dny pár let nazpátky.“ Někomu se to sice může zdát jako maličkost, ale i takto malá věc dokáže se skladbou divy a právě díky téhle drobnosti vám zůstane v uších ještě dlouho po přehrání.

Ta deska je navíc zajímavá i po hudební stránce. Na můj vkus je zde sice až moc elektroniky a některé skladby by si vystačily i bez ní, ale například Sing Sing by mohla elektronickým podkladem konkurovat současným světovým rádiovým hitům. Xindl na desce zabrousí i do u nás nepříliš probádaného světa americké country, k němuž odkazuje titulní píseň Terapie. Překvapivě z ní nebolí ušní bubínky a naopak je příjemným osvěžením a zpestřením. Ládek byl vždy nejsilnější v pomalejších či citlivějších skladbách. Něco je ve vzduchu, Lovec perel nebo již zmíněná Tady a teď jsou toho jasným důkazem.

I přes méně zdařilou osmdesátkovou elektro skladbu Neony či tuctovku Má chata, můj hrad se Terapie řadí mezi ty nejlepší nahrávky, které zatím Xindl X vyslal do světa. Album totiž není prvoplánové, má na posluchače větší nároky a hlavně má hlavu a patu.

Hodnocení: 77 %