Album pana Lynxe se bude jmenovat Odvrácená strana lesa a Lynx na ní aktuálně vybírá peníze na Startovači. Projekt popisuje jako "megalomanský". Premiéru klipu k singlu Ty seš Ty! jsme v Headlineru přinesli zde.
Druhá deska navazuje na debut. Nejen názvem Odvrácená strana lesa, ale i společným vydáním obou desek na dvojvinylu. Jsou nahrávky propojené ještě jinak? Dá se to považovat za koncepční dvojalbum?
Dá! Zatímco první deska je o cestě do lesa, tedy do hlubiny sebe sama, druhá je o návratu zpátky do reality, která se po zkušenosti v lese jeví najednou jiná, než si ji pamatuješ.
Podíleli se na novince taktéž nějací hosté?
Písně na debutu si o Michaela Kocába a Michala Pavlíčka z Pražského Výběru nebo bráchy Homolovic z Wohnout řekly samy. Chtěl jsem je tam především proto, že jsou skvělí, než protože jsou hvězdy. Na Odvrácené straně lesa si písně řekly o jiná, pro někoho méně zvučná jména, ale dotyční jim dali ten pravý kouř, jaký si představuji od hvězd, takže pro mě mají pro hudbu Pana Lynxe stejnou váhu.
Jak vznikaly písně na novou desku? Postupně nebo v návalu inspirace?
Valná většina měla zárodek ve stejném období, jako věci z první desky, ale neseděly do ní koncepčně. Některé chtěly třešničku na dortu, některé kompletně překopat. Je tam pár úplně nových, kupříkladu "Poslouchej svý třetí ucho", nebo úvodní šestiminutová jízda přes kořeny jménem "Trenažer", která člověka hned zkraje otestuje, zda přežije zbytek desky.
Jak vlastně hodnotíš první roky existence Pana Lynxe? Je ti stále vnitřním průvodcem?
Pořád víc. Ty kořeny nám od začátku prorostly tak hluboce, že mi dovolují úplnou lehkost a nadsázku a můžu jít umělecky prakticky kamkoliv a pořád je to Pan Lynx. Užívám si pořád každou čárku při kreslení, každý koncert, každou novou notu. Navíc se ukázalo, že je pro koho to dělat i ve světě tady venku, což je krása a mám kapelu snů. Fascinuje mě, jak snadno věci jdou, když člověk dělá to, co má.
Kampaň na Startovači je na dokončení desky a výrobu vinylů. Dokázal bys popsat, jak sis tentokrát s výrobou fyzického nosiče pohrál?
Vinyl je v první řadě pořádné plátno na rozdíl od bookletu CD, které je dneska už spíš trošku vizitka, než plocha pro obraz. Takže jsem se konečně mohl rozmáchnout a dát jednotlivým artworkům ke všem osmnácti písním adekvátní prostor. Do toho na fanoušky v limitované edici čeká výtvarné překvapení, které od Lynxe ještě nedostali a kterého se sám nemůžu dočkat. Tudíž i pro lidi, co nemají gramofon, je to artefakt, který má hodnotu. Ty, co pláčou po CD, ještě trošku potrápím v lese, než jim dám v průběhu Startovače jako novou odměnu možnost přikoupit si k balení dvojvinylu obě desky i na CD, ale to jim zatím neříkej! Nicméně uznej, budou mít konečně pořádný booklet!