Vojtěch Drahokoupil své přání nevysílá do světa sám. Interpretů je v písni tolik, že se ani nevešli do titulku ke klipu na YouTube. Místo podle mě elegantnějšího šalamounského řešení typu „Vojtěch Drahokoupil & přátelé“ dostáváme: „feat. Helena Vondráčková, Marta Jandová, Sharlota a další.“ To vyznívá s přihlédnutím k tomu, že se v množině „a další“ nachází například zlatý slavík Václav Noid Bárta, trochu zvláštně.
A skladba samotná? Je to koktejl, proti kterému je i Long Island Iced Tea kojenecká voda. Asi je zde zbytečné vypichovat jednotlivé zpěváky, kteří se stejně většinu času nachází ve sboru. Sólové party víceméně trvají jen v řádu vteřin. Nejvýraznější prostor dostala básnířka SVOJOST, která se objeví v půli písně se svými „poetickými obrazy“ vánočních krás. Přikládám sem její part celý pro větší pochopení:
Zázrak nevidíš jen tak,
je za zrakem každýho z nás.
Nepotkáš ho v ulicích,
je to třpyt v očích,
je to, když sněží,
jak u levý plíce pocit,
když cejtíš něco více.
Zázrak není náhoda.
Vše v mžiku oka,
i v okamžiku,
je to v duši shoda.
Když pominu fakt, že Pokorná nezpívá, ale jen recituje (je to slam? je to rap?) píseň to vytrhne ze zajetých kolejí. Někdo by mohl tvrdit, že texty slamů či básní psaných za účelem performance, vypadají napsané lehce krkolomně. Jistě, přečtené bez přidaných pauz a důrazů, u kterých slovní hříčky jako zázrak-za zrakem zní zajímavěji, výsledku berou jisté kouzlo. Ale i tak. Zrovna část, recitovaná básnířkou, kterou jen na Instagramu sleduje přes 130 tisíc lidí, si můžeme dovolit po textové stránce analyzovat důkladněji, ale nacházím hloubky asi jen jako v dětském brouzdališti nebo kaluži na dálnici. S přihlédnutím k její další tvorbě se lze domnívat, že si svou část psala sama.
O zbytek textu se postaral Vojtěch Drahokoupil s básníkem a textařem Petrem Soukupem. Na to, jak zábavnou a občas i za hranou má Soukup autorskou tvorbu, spolu s Drahokoupilem vytvořili song, který se z většiny času skládá z časem omletých klišé: „Jsou tu zase Vánoce, / já vím, že to znáš, / že se ti pak zpátky vrátí, / co z lásky dáš.“ Píseň v tomto ohledu obsahuje snad vše očekávatelné – dětské úsměvy, zázraky, lásku a další věci, které jsou synonymem vánoční pohody.
V podobném duchu se odehrává i samotný klip. Záběry z kostela na sbor známých jmen české populární hudby, ke kterému je přidaný také sbor dětský, se prokládá záběry rodičů s dětmi a objímajících se párů – prostě evergreen vánočních písní.
Co ale opravdu dělá vánoční píseň vánoční písní jsou dětská očka plná naděje a radosti. Ty přichází hned ve čtyřicáté čtvrté vteřině, kdy malá holčička do ticha zakřičí: „Jsou Vánoce!“ Podobné pauzy se v písni objeví několikrát – song díky nim vždy dosáhne jednoho ze svých mnoha vrcholů a najednou vše začne nanovo a ve větší intenzitě. Nejvíc to graduje ve třetí minutě, kdy si spolu všichni zazpívají refrén a hudba utichne – jen aby se po krátké sloce dětské zpěvačky přidal celý sbor a ke všemu pak začala hrát ještě rocková elektrická kytara.
Píseň má tolik vrcholů, že si člověk připadá jak při procházce Himálajským pohořím. Výsledná píseň více než cokoliv zní jako finálová píseň muzikálového představení: ten moment, kdy se na pódiu potkají všechny postavy příběhu, od hlavních hrdinů až po menší a humorné role. Je to naprostá všehochuť jmen, hlasů a stylů, která nejspíš s klidem roztleská veškeré osazenstvo hudebních divadel – za sebe si ale výslednou emocí nejsem tak jistý.
Podstatné je, že jak začíná být u svátečních skladeb dobrým zvykem, byla i tato vytvořená pro dobrou věc, a to na pomoc Nadaci Anežka. Všichni se zapojili bez nároku na honorář a veškeré výdělky půjdou na pomoc nadaci, která pomáhá dětem s handicapem. Takže čtenáři mohu poradit jediné – pusťte si tu píseň a udělejte si názor sami! Nejenže se mnou budete moct souhlasit, nebo nesouhlasit, ale zároveň pomůžete dobré věci. To by ostatně mělo být naše Jediný přání – aby se pomohlo těm, kterým je třeba.