Indiepopový písničkář, který aktuálně žije v Praze, se do částečného povědomí veřejnosti dostal díky účasti v národním kole Eurovize, ve kterém nakonec v konkurenci Vesny neuspěl. To ho však příliš mrzet nemuselo, neboť si ho do svých řad angažoval Supraphon, pro který je Rodan Tuka velkým příslibem - určitě o něm tedy ještě dost uslyšíme.
Skladba Slay Bells i videoklip si střílí z klasické šablony vánočních hitů. Ono je tedy někdy opravdu složité usoudit, zda má vánoční skladba sloužit pro pobavení, nebo se pokouší nést jakési poselství. Hranice mezi smíchem a směšností či dojetím a nesnesitelným patosem bývá v této disciplíně mimořádně tenká. Je ale třeba ji rozlišovat, stejně jako mezi sleigh bells, tedy rolničkami a slay bells, vražednými zvonky. Nicméně Rodanovi se podařilo ovládnout klišé svátečních písní ve svůj prospěch a výsledkem je příjemně znějící skladba se špetkou smrtícího humoru.
Nechybí zde Santa Claus, jehož hraje spoluautor a producent písně Jan Vávra, tancující elfové a mnoho dalšího, co najdete v každé druhé adventní skladbě. Slay Bells mají navíc i zajímavý retro zvuk a také skvělé basové linky. Díky výborné Rodanově angličtině navíc snese srovnání i se světovou produkcí, v níž by se neztratil.
Slay Bells se nejspíš nestanou velkým rádiovým hitem, ale díky této skladbě se trpělivý posluchač vánočních kousků může trochu odreagovat, pousmát se a odpočinout si od trpkosti či trapnosti, kterých běžně v tomto čase v novém repertoáru nacházíme nadbytek.
Hodnocení: 7,8/10