„Na scénu přichází kapela Natálie Tichánkové s anglickým názvem 4Good, která v sobě spojuje mladistvou energii s poctivou muzikantskou prací. A nyní již, milí diváci, přivítejte je potleskem u vás doma,“ uvádí skupinu na scénu strojený moderátor. Naplní zpěvačka radostná očekávání, která se zračí publiku ve tvářích?
„Je to vlastně takový můj osobní protestsong o chvíli, kdy se člověk přestane bát být sám sebou. Jakmile se jednou postavíš za sebe a nenecháš si život diktovat ostatními, už se nechceš vracet do starých kolejí,“ říká Natálie Tichánková o písni Světlo a stíny, jež pochází ze stejnojmenného alba.
Hlavní myšlenku skladby po svém odráží i videoklip v režii Borise Carloffa, který je zároveň producentem desky. „Idea byla vytvořit příběh beatové kapely hrající v hudebním televizním pořadu šedesátých let před obecenstvem, které na tento typ hudby vůbec není připraveno,“ vysvětluje Carloff a dodává: „České filmové šedesátky jsou pro mě obrovskou inspirací. Mám rád jejich civilnost, humor i vizuální poetiku. Chtěl jsem, aby měl klip atmosféru, jako kdyby vznikl právě v té době.“
Zatímco zpěvačka stále pracuje s albem Světlo a stíny, jež nyní hodlá vydat na vinylu, což fanoušci mohou podpořit v crowdfundingové sbírce, pracuje již na písních pro další desku.
V únoru jsme Natálii Tichánkovou zařadili do redakčního žebříčku 50 nadějí české hudby. „Podařilo se jí v nich vyhnout častému nešvaru podobně ambiciózních projektů – ty skladby nejsou přeprodukované ani zahlcené zbytečnými efekty. Naopak v nich najdete sympatické odkazy k soulové estetice 60. let. I s tou trochou špíny, která k silným melodiím patří,“ napsal o její hudbě Honza Vedral.