A není to žádný roztomilý crossover. Podle Řezníka jde o „celkem tvrdej track o marný touze uniknout ze závislosti“. Právě proto dvojici rapperů překvapilo, že Ledecký s natáčením písně vůbec souhlasil.
„Popravdě jsme nečekali, že na to kývne, ale Janek naše pozvání bez váhání přijal. Nejedná se o žádnou prvoplánovou hitovku, ale o celkem tvrdej track o marný touze uniknout ze závislosti. O to víc ceníme, že do toho Janek šel – málokdo z popový scény by na to měl koule. Janek se s tím nesral, dorazil za náma do studia a nazpíval to na první pokus,“ komentoval na Facebooku spolupráci Řezník.
Janek Ledecký je úspěšný popový autor i interpret, který má v domácím mainstreamu své pevné místo. Prostředí, kde se řeší recidiva, kokain, alkohol a návrat do bažiny, pro něj není zrovna obvyklé. Pro ilustraci, v jednom z úryvků textu zaznívá: „Chvíli se daří to snažení, až do momentu, kdy mě přepadne bažení / Padnu do bažiny, poslední snažení, zpátky ke chlastání, zpátky ke smažení.“ A jinde: „Lhát si, že to potřebuju ke svý práci, / na koncertě tácy s kokainem, jsme feťáci.“ Drogy tvoří osu celého alba: od prvotního opojení, přes sebedestrukci až k touze vystřízlivět. Ledeckého popový hlas má právě tento marný boj s démony v závěru desky podtrhnout.
Album Drogstars vyšlo na konci června a obsahuje dvanáct skladeb. Vedle Ledeckého se na něm objevují také Sputnik a Hoftyk, známí mimo jiné ze soundtracku k Řezníkovu filmu Na plech, nebo zahraniční hosté Freewill a Evil Pimp. Výraznou část produkce obstaral Chubeats z nizozemské formace Dope D.O.D.
Řezník, vlastním jménem Martin Pohl, patří dlouhodobě k nejkontroverznějším postavám české hudební scény. Jeho horrorcore stojí na extrémní nadsázce, brutalitě, vulgaritě a černém humoru, což mu přineslo oddanou fanouškovskou základnu, ale také opakované konflikty s médii a institucemi. Jeho nejznámější kauzou zůstává Český slavík 2013, kdy měl Řezník vyhrát kategorii Hvězda internetu, pořadatelé ho ale kvůli násilné a vulgární tvorbě vyřadili. Rozhodnutí tehdy vyvolalo debatu o cenzuře a hranicích vkusu. Po čase odeznělo jako každá morální panika.
V posledních letech se Martin Pohl výrazně prosadil i mimo rap. Jako scenárista a režisér natočil filmy Párty Hárd, Párty Hárder: Summer Massacre a naposledy Na plech, který také znovu spojil drogovou tematiku a nekorektní humor. Ze všech se staly kasovní trháky.