Samozřejmě můžeme vést debaty o tom, který hit od ABBA je vlastně ten největší. Autor tohoto textu má taky jiného favorita. Statisticky bychom ale snadno mohli ukázat prstem právě na Dancing Queen, protože jde o jedinou píseň, která se vyhoupla na špici hitparád na obou stranách Atlantiku. A začalo to před padesáti lety, 7. září 1976, kdy se Dancing Queen stala číslem jedna ve Velké Británii.
Jak se můžeme dočíst na stránkách skupiny, Dancing Queen původně vůbec neměla mít tak poetický název. Bjorn Ulvaeus a Benny Andersson ji sice od začátku komponovali jako taneční píseň, ale původně ji nazvali poněkud tvrdě Boogaloo. Teprve manažer Stig Anderson tvůrce přesvědčil, aby písni dali jméno Dancing Queen. Skladba vznikla s předstihem, kapela ji nahrála ve dnech 4. a 5. srpna 1975. Jenže si ji schovala do šuplíku. Zjednodušeně nepotřebovala další velký hit, když se tehdy všude hrála její Mamma Mia, a Dancing Queen měla vyjít jako prodejní tahoun alba Arrival plánovaného na podzim 1976.
„Vždycky je těžké odhadnout, co bude hit. Jediná výjimka byla Dancing Queen. U ní jsme všichni věděli, že to bude obří hit,“ pravila Agnetha Fältskog v knize ABBA: The Name of the Game. A měla pravdu. V domovském Švédsku vyšla píseň v polovině srpna 1976 a už o tři týdny později, konkrétně 7. září, opanovala Velkou Británii. Anglofonní svět už tehdy ABBA znal moc dobře, na čele britské hitparády už byly písně Fernando, Mamma Mia a Waterloo. Jen to zámoří pořád nic. Prolomila to až Dancing Queen, i když se tato královna protančila na první příčku hodně pomalu. Mezi sto nejhranějších singlů se dostala až v prosinci 1976 a na čelo se vyhoupla v dubnu 1977, tři čtvrtě roku po vydání. I taková kapela jako ABBA holt někde na úspěch musela čekat. Mimochodem, Dancing Queen zůstává doteď jedinou písní, s níž ABBA v USA takto uspěla. Ale když už se tak konečně stalo, mohlo se bez přehánění říkat, že si tančící královna podmanila celý popový svět.