Šatra se narodil v roce 1971, hudbě se věnoval od dětství. Po studiích na Státní konzervatoři v Praze a na Konzervatoři Jaroslava Ježka se rychle stal výraznou postavou domácí jazzové a popové scény. V roce 1992 spoluzaložil kapelu Šum Svistu, později působil mimo jiné v Yo Yo Bandu, Blues Wave, Czech Big Company nebo televizním orchestru Pajky Pajk, který doprovázel projekty jako StarDance nebo SuperStar. Od konce devadesátých let hrál v kapele Laura a její tygři.
Kromě hraní se věnoval i pedagogické práci, založil a dlouhá léta vedl orchestr Magnum Jazz Bigband, který v Praze funguje více než dvacet let. „Dneska nás opustil Honza Šatra. Zakladatel Magnumu, letitý kapelník, učitel, kolega, kamarád. Učil nás spolu hrát, smát se věcem zábavným i vážným,“ uvedli jeho spoluhráči na Facebooku.
Na sociálních sítích se po zprávě o jeho smrti objevila řada vzpomínek od hudebníků i přátel. Zpěvačka Lenka Nová napsala: „Byl jsi jeden z největších rockerů, který jsem znala, i když jsi hrál na trombon v ne zrovna rockovejch kapelách. Tvůj život byl jako telenovela, plnej neuvěřitelnejch příběhů, a já se vždycky těšila, až mi budeš v dodávce před dalším koncertem vyprávět, co jsi zase stihl prožít.“
Kolegové z Laury a jejích tygrů napsali, že „byla zábava hrát i jen vedle něj být a vidět, jak miloval život“. Baskytarista Bůhví a manažer Pavel Trojan, s nímž se potkával na koncertech, vzpomněl, že „byl za každý situace milej a usměvavej jako nikdo kolem“. Krátké, ale výmluvné vzkazy přidali i další: baskytarista Fredrik Janáček napsal „Díky za všechno, Honzíku“, herec Filip Kaňkovský dodal „Děkuju ti za všechny situace, rozhovory a hraní“, a Martin Němec z Precedensu připomněl, že „Honza se nikdy nemračil“. „Bude mi ten ladovský úplněk jeho obličeje moc chybět!“ zakončil svou vzpomínku.
Jan Šatra patřil k muzikantům, se kterými je každý hudebník rád na pódiu. Uměl hrát přesně, ale ne brát věci příliš vážně.