„Nemáme největší a nejmenší hvězdu, ale jedenáct nebo dvanáct jmen, která jsou úplně na špici toho, co dělají,“ říká dramaturg festivalu Guy Borg. Spolu s bookerem Vilémem Spilkou představují v rozhovoru pro Headliner letošní program a upozorňují na výjimečnost čtyřdenní rezidence v Rudolfinu, kterou program letos vyvrcholí. Koncerty se ovšem uskuteční i na dalších tradičních i netradičních lokacích. Představuje podle nich dokonale, čím dnes akce, která se zrodila v devadesátých letech na Pražském hradě, je. Završí ji poslední koncert ročníku – sitáristka Anoushka Shankar, která svůj indický nástroj přivedla do hudby Herbieho Hancocka, Patti Smith, Stinga, Zubina Mehty, Jacoba Colliera, či Gorillaz.
„Program 30. ročníku není sentimentálním ohlédnutím, ale manifestem kurátorského instinktu pro to, co je v současné hudbě relevantní, statementem, který ukazuje hudbu jako živý organismus, který nezná hranice mezi žánry, generacemi ani technologiemi“, představil narozeninový line-up zakladatel a ředitel Marek Vrabec. Více prozradí Vilém Spilka a Guy Borg.
Co je letos nejčerstvější objev letošního ročníku Prague Sounds?
Guy Borg: Nejspíš Kojey Radical, zajímavá postava současné britské rapové scény. V Praze ještě nikdy nebyl, přitom letos má tento mnohostranný tvůrce významný koncert v Royal Albert Hall. Není jen rapper, ale taky vizuální umělec a módní designér, a jeho živé koncerty jsou velmi silný zážitek. Přijede s kapelou, ještě nevíme, jaká bude její přesná sestava, protože Kojey dělá pokaždé něco trochu jiného, ale rozhodně se máme na co těšit.
Čeká nás 30. ročník festivalu. Podařilo se vám naplnit sny, které jste o letošním programu měli?
Vilém Spilka: Nemáme sny, máme potřebu dělat dobrou věc. To je zásadní – vybrat z každého subžánru nebo žánru, který do mozaiky Prague Sounds zasazujeme, někoho, kdo ho dobře reprezentuje. Nebo kdo je momentálně na špici, případně se právě objevuje na scéně, jako třeba právě Kojey Radical, který pro mě jako pro člověka, který rap neposlouchá denně, perfektně reprezentuje něco, co bych si měl poslechnout, kdybych chtěl vědět, jak dneska rap zní.
Guy Borg: I v případě umělců, kteří se do Prahy vrací, se je snažíme představit v úplně jiném kontextu. Jako letos například Maxe Coopera, který bude mít koncert v Rudolfinu. To bude úplně něco nového, čistá elektronika v Rudolfinu, bez akustických nástrojů, a ještě k tomu imerzní vizuální zážitek, který vzniká přímo na míru prostoru. Maxe Coopera kromě hudby hodně zajímá i architektura a od samého začátku jednání chtěl jeho tým vědět o prostoru všechno. Jak vypadá, jaké jsou jeho přesné rozměry a další technické parametry. Ve všech ohledech to bude koncert šitý na míru pro Rudolfinum i pro Prague Sounds.
Vilém Spilka: Myslím, že závěrečný minifestival v Rudolfinu je v podstatě ten splněný sen, na který se ptáte. Čtyři koncerty za sebou, každý z úplně jiného světa. Jeden (Samara Joy) je vlastně tradiční, druhý (Max Cooper) elektronika, třetí (Anoushka Shankar) sitár se symfonickým orchestrem a čtvrtý (Steve Reich: 90) minimalismus. Myslím, že tohle je přesně dnešní obraz Prague Sounds, dříve Strun. Takhle jsme to chtěli.
Guy Borg: Je to takový mikrokosmos. Zmenšený obraz toho, o co se jako festival snažíme.
Další letošní premiéra bude skotská skladatelka Anna Meredith. Čím vás zaujala?
Guy Borg: Sleduji ji dlouho, je poměrně originální a zajímavá. Sice se pohybuje ve světě soudobé klasiky, ale zároveň se její skladby, a hlavně její kapela, nedají popsat jako kapela hrající soudobou klasickou hudbu, protože v tom slyšíme tolik různých vlivů od elektroniky až po experimentální rock, noise a tak dále. Naživo je její koncert velice strhující a neobvyklý zážitek. Když u nás loni byla Caroline Shaw, další skvělá mladá skladatelka, s ansámblem Sō Percussion, tak to taky nebyl úplně tradiční koncert soudobé klasické hudby, ale myslím, že Anna Meredith bude ještě větší divočina.
Vilém Spilka: Já bych to možná nazval postmoderní hudbou, tihle umělci jsou pro nás inspirativní, protože pro ně žánry už neznamenají tolik. Stejně tak celý koncept Prague Sounds je postavený na tom, že žánry dneska už trochu stíráme a ignorujeme, i když pořád nálepky, abychom věci mohli nějak pojmenovat, potřebujeme.
Anna Meredith je pro mě žena, která se dokáže inspirovat klasickou hudbou, elektronikou i jazzem nebo třeba minimalistickou hudbou. Takže já myslím, že v její hudbě je všechno. Moment překvapení, částečná improvizace, propracovaná kompozice, ale zároveň i prostor pro překvapení. A to je přesně to, čím chce být i Prague Sounds.
Řada umělců se na festival vrací. S kým máte spojený opravdu silný osobní zážitek?
Vilém Spilka: Určitě bych rád zmínil Samaru Joy, která má už šest Grammy. Zažil jsem ji několikrát, dokonce ještě jako absolventku vysoké školy v Americe. Nechci říct, že byla vyjukaná, ale ve dvaadvaceti letech tehdy skočila do kariéry a poznávala svět. Dostala se poprvé v životě do Evropy a podobně.
Teď je po čtyřech nebo pěti letech absolutně sebevědomá žena, ověnčená Grammy, hrající v největších sálech v Evropě i na světě. Pro mě byl fascinující její rychlý přerod od studentky k hotové umělkyni.
Guy Borg: Osobně se těším na návrat Paula Hilliera a Theatre of Voices, kteří u nás byli dvakrát a pokaždé to byl úplně unikátní a významný koncert. Poprvé přijel spolu se skladatelem Davidem Langem na Vítkov s Little Match Girl Passion, což je úžasná vokální skladba.
Potom, což pro mě osobně byl ještě větší zážitek, vystoupil s Terrym Rileym. To byla docela vzácná příležitost, že byl Terry Riley osobně v Praze. Jejich provedení skladby In C pro mě bylo nezapomenutelné.
Moc se tedy těším, protože letos přijedou s programem dvou skladatelů, kteří také mají s Prague Sounds svou historii. Zahrají novou skladbu Italian Lesson od Julie Wolfe, a A Western od Michaela Gordona.
Který koncert by publikum rozhodně nemělo přehlédnout?
Vilém Spilka: Brooklyn Rider, kteří festival otevřou. Jsou smyčcové kvarteto, takže člověk by očekával nějakou konzervativní klasiku. Ale co budou hrát, myslím hodně lidí překvapí.
Guy Borg: Bude to výběr z kvartetů Philipa Glasse. Zahájení letos děláme v Signal Space. Festivalový koncert tam budeme mít poprvé, bude i multimediální, s originálním vizuálním obsahem díky Lunchmeat Studiu, se kterými také letos spolupracujeme poprvé. Speciálně pro tento koncert tvoří vizuální obsah ve spolupráci s Brooklyn Rider i s námi. Věřím, že to bude opravdu jedinečný koncert.
Brooklyn Rider přijedou s výběrem kvartet Phillipa Glasse.
Prague Sounds 2026
Brooklyn Rider: Glass – Signal Space, 2/11/2026
Choice: Ondřej Pivec, Shabaka – La Fabrika, 5/11/2026
Hiromi – Lucerna, Velký sál, 10/11/2026
Lenka Dusilová & Katta – Kostel u Salvátora, 11/11/2026
Anna Meredith – La Fabrika, 12/11/2026
Kojey Radical – Lucerna Music Bar, 16/11/2026
Paul Hillier & Theatre of Voices – Divadlo X10, 18/11/2026
Steve Reich: 90 – Rudolfinum, 19/11/2026
Samara Joy – Rudolfinum, 20/11/2026
Max Cooper – Rudolfinum, 21/11/2026
Anoushka Shankar – Rudolfinum, 22/11/2026