Hudba hrála pro Garner významnou roli už v dětství, kdy jí matka pouštěla klasiky jako The Beatles, The Beach Boys, Michaela Jacksona nebo Eltona Johna. Později se ale zhlédla spíš v Britney Spears; popovou princeznu dnes označuje za jednu z hlavních tvůrčích inspirací.
Přestože si vztah k hudbě budovala i v průběhu střední školy, kdy navštěvovala sbor nebo vystupovala sólo, teprve na vysoké škole začala v bezpečí ložnice tvořit vlastní písničky. Nikdy to ovšem nebyl klasicky snový a éterický bedroom pop, ale spíš agresivnější klubovky: hyperpop koneckonců definuje i její nejnovější třetí desku Worst Girl In America, kterou vydala na konci března a kterou recenzní agregátor Metacritic aktuálně řadí jako 23. nejlépe hodnocené album letošního roku.
Na vysoké škole vydržela Garner rok, pak střídala nejrůznější zaměstnání, pracovala třeba jako recepční v kadeřnictví. Každou volnou chvíli věnovala psaní písniček, které nahrávala na SoundCloud a čekala, zda si jejího úsilí někdo všimne. A všimnul.
V roce 2019, když jí bylo 23, vydala eponymní mixtape Slayyyter, ze kterého se zrodily virální hit Mine nebo song Daddy AF, jenž se o několik let později objevil i v oscarovém snímku Anora. Amerika začala vítat novou popovou rebelku – jako předskokanku na turné si ji v posledních letech vybraly i další výrazné provokatérky jako jsou Tove Lo, Charli xcx nebo Kesha.
Chytila druhý dech
Následoval debut Troubled Paradise z roku 2021 a Starfucker z roku 2023. Po prvních dvou deskách ale začala mít Slayyyter pocit, že možná narazila na strop. „Je dost depresivní to říct, ale cítila jsem, že se blíží konec. Hudbu jsem začala psát pro zábavu a s nadějí, že možná jednou budu hvězda. Když k tomu pak částečně dojde, změní se vám cíle. Říkáte si, že vaše čísla nejsou dost dobrá, každý má hity na TikToku a já nic,“ popsala pro server Guardian zpěvačka.
„Začnete dělat rozhodnutí na základě toho, co si myslíte, že by mohlo být populární, což je vážně špatná pozice pro tvorbu jakéhokoli umění nebo pro kreativní rozhodnutí,“ vzpomíná na éru svého druhého alba Starfucker.
Po ní byla Garner vyhořelá a deprimovaná. Hledala směr, kterým se vydat. Její novinka Worst Girl In America vznikla jako pomyslný epilog, místo toho ale zpěvačce dodala druhý dech. Nejenže touto hudební érou přitáhla pozornost fanoušků, ale i vydavatelství Columbia, pod kterým nakonec album vyšlo.
Zpěvačka na něm vykresluje portrét holky z amerického Středozápadu a vrací se k vlastním kořenům. „Je to skoro jako skutečný okamžik, inspirovanými letními nocemi za mých pubertálních let, kdy jsme se potloukali po golfových hřištích nebo pili teplé pivo, protože to bylo to jediné, co jsme u rodičů ve sklepě našli,“ popsala pro LA Times.
„Název odkazuje k nejistotám, k tomu, že se cítíte mimo nebo nenávidění. Vždycky jsem se cítila v defenzivě nebo neoblíbená,“ přiblížila zpěvačka, která vyčlenění z kolektivu zažívala už na střední. Její rodina totiž nebyla nijak movitá, a tak si vedle bohatších spolužáků připadala jako outsider.
„Název Worst Girl In Americe je skoro jako hlas v hlavě, který vám říká, kdo jste. A i když nejhorší nejste, cítíte se tak,“ tvrdí rebelka, která díky skvělé odezvě od fanoušků i kritiků našla chuť pokračovat ve své hudební odyseje.
„Chci teď prostě pokračovat v práci a rozšiřovat svůj zvuk. Nehledám mainstreamový okamžik. Ale pokud přijde, bude to skvělé,“ tvrdí zpěvačka, která se 26. října představí také v pražském Lucerna Music Baru.
„Na turné se těším. Je to můj oblíben dílek skládačky, když jste umělec. Miluju hraní naživo. A chtěla bych, aby tahle deska byla soundtrack k jakékoli příležitosti, k jaké ji lidé potřebují. Rozhodnutí je na nich, ať už jde o brečení v pokoji nebo pití s kamarády na korbě pick-upu.“