Zprávu o úmrtí Dolly Parton oznámila v úterý 25. srpna její rodina prostřednictvím sociálních sítí. Bylo jí osmdesát let. Podle magazínu People zprávu zveřejnil její synovec. Příčina úmrtí zatím nebyla oznámena.
Jen před pár dny zpěvačka mluvila o svém zdraví. Po loňské smrti manžela Carla Deana, se kterým byla šedesát let, podle vlastních slov zanedbávala vlastní zdravotní problémy. V posledních měsících kvůli nim rušila veřejná vystoupení a letos v květnu také definitivně odvolala plánovanou sérii koncertů v Las Vegas. Ještě 21. srpna ale ujišťovala, že léčba zabírá a že navzdory všemu dál pracuje. „Pořád mám tolik věcí, kterých chci dosáhnout,“ řekla People.
Dolly Rebecca Parton se narodila 19. ledna 1946 v chudé rodině v Tennessee jako čtvrté z dvanácti dětí. Už jako dítě vystupovala v rádiu a ve třinácti letech poprvé zpívala na pódiu slavné Grand Ole Opry. Den po dokončení střední školy v roce 1964 zamířila do Nashvillu, kde se zpočátku prosazovala především jako autorka písní pro jiné interprety.
Zlom přišel v roce 1967, kdy se připojila k televiznímu pořadu country hvězdy Portera Wagonera. Společné duety z ní rychle udělaly známou tvář, současně se ale začala stále výrazněji prosazovat i sólově. Její prvním country hitem se v roce 1971 stala píseň Joshua. Ve stejném období vznikla autobiografická Coat of Many Colors, v níž se vracela k chudému dětství v Appalačských horách.
Definitivně se osamostatnila v první polovině sedmdesátých let. V roce 1974 měla na vrcholu country hitparády zároveň písně Jolene a I Will Always Love You. Druhou z nich napsala jako rozloučení s Wagonerem, když se rozhodla odejít z jeho pořadu a postavit se definitivně na vlastní nohy. O osmnáct let později skladbu nazpívala Whitney Houston pro film Osobní strážce a z relativně jednoduché country balady vznikl jeden z největších popových hitů devadesátých let.
Parton trvala na tom, že je především skladatelka. Během života napsala podle odhadů kolem tří tisíc písní. Dokázala velmi jednoduchým jazykem psát o běžných věcech života – žárlivosti, chudobě, ženské samostatnosti, rodině nebo rozpadech vztahů. Způsob vyprávění si brala z country, ale dokázala ho přenést i mimo mantinely stylu.
Ve druhé polovině sedmdesátých let se jí podařilo něco, co tehdy nebylo pro nashvillské hvězdy samozřejmé: pronikla do hlavního popového proudu. A to Albem Here You Come Again z roku 1977, jejhož titulní skladba vystoupala na třetí místo amerického singlového žebříčku.
V roce 1980 pak debutovala jako filmová herečka po boku Jane Fondy a Lily Tomlin v komedii 9 to 5. Titulní píseň, v níž rytmus napodobila i klapáním dlouhých nehtů, se dostala na první místo americké popové hitparády a získala nominaci na Oscara. Parton následně hrála například ve filmech The Best Little Whorehouse in Texas nebo Ocelové magnólie a dokázala ze sebe udělat hvězdu, kterou znali i lidé, kteří nikdy neposlouchali country rádia.
Zároveň se ovšem k žánrovým kořenům pravidelně vracela. V roce 1987 natočila s Emmylou Harris a Lindou Ronstadt ceněné album Trio a na přelomu tisíciletí přišla s úspěšnou sérií bluegrassových nahrávek v čele s The Grass Is Blue a Little Sparrow. I v pozdním věku uměla překvapit, naposledy albem Rockstar z roku 2023, kde jí hold vzdala spousta slavných hostů. Album jsme recenzovali zde.
K Dolly Parton patřila výrazná image. Tady přehnané paruky, vysoké podpatky, třpytivé kostýmy a sebeironické vtipy. Sama si ze svého vzhledu dělala legraci dřív, než to mohl udělat kdokoli jiný. Za touto úmyslně kýčovitou fasádou přitom byla mimořádně schopná podnikatelka. V roce 1986 se podílela na otevření zábavního parku Dollywood v rodném Tennessee, který se stal jednou z největších turistických atrakcí regionu. Rock & Roll Hall of Fame při jejím uvedení v roce 2022 připomínala, že právě Dolly Parton nastavila nové standardy v tom, jak dělat kariéru.
Jedním z nejslavnějších dokladů jejího obchodního instinktu je příběh její dost možná nejslavnější písně I Will Always Love You. Původně chtěl skladbu natočit Elvis Presley, ale jeho manažer Colonel Tom Parker požadoval polovinu autorských práv. Parton to odmítla a rozhodnutí ji tehdy podle vlastních vzpomínek bolelo, o mnoho let později se však ukázalo jako mimořádně prozíravé, když z písně udělala celosvětový megahit Whitney Houston.
Stejně důležitou součástí jejího odkazu se postupně stala filantropie. V roce 1995 založila Dolly Parton’s Imagination Library, původně jako program pro děti v rodném okrese v Tennessee. Inspirací byl její otec, který neuměl číst ani psát. Projekt se postupně rozšířil do Spojených států, Kanady, Británie, Austrálie a Irska a zdarma posílá dětem od narození do pěti let knihy.
Parton také v roce 2020 věnovala milion dolarů Vanderbilt University Medical Center na výzkum covidu-19; peníze pomohly financovat práci související s vývojem vakcíny Moderna. Její dobročinnost přitom byla podobně jako její hudba charakteristická zvláštní kombinací okázalosti a naprosté praktičnosti.
Za svou kariéru získala podle oficiální databáze Recording Academy deset soutěžních Grammy a v roce 2011 také cenu za celoživotní dílo. Do Country Music Hall of Fame vstoupila v roce 1999, v roce 2006 obdržela Kennedy Center Honors a roku 2022 byla uvedena do Rock & Roll Hall of Fame. Nejprve se přitom nominaci pokusila odmítnout s vysvětlením, že si ji jako country zpěvačka nezaslouží. Nakonec ji přijala – a následující rok natočila již zmíněné rockové album.
Na letošní zimu Dolly PArton připravovala uvedení autobiografického muzikálu Dolly: A True Original Musical na Broadway a v Nashvillu vznikalo muzeum věnované jejímu životu. Ještě několik dní před smrtí zdůrazňovala, že navzdory zdravotním komplikacím „stále léčí a stále pracuje“.