Když Slavíček před dvěma lety začal házet na TikTok první minisongy, neměl žádný plán ani kontakty. Jen kytaru, MacBook a GarageBand. „Ze začátku jsem dělal i covery, ale vůbec to nefungovalo. Až když jsem začal sypat svoje věci každý den, chytlo se to. TikTok má rád kvantitu,“ vysvětluje v podcastu Headliner CZ s Honzou Vedralem. Videa, kde se nikdy neukázal bez kapuce a brýlí, rychle získávala pozornost. Pravidelnost a tajemství fungovaly líp než snaha o perfektní kvalitu.
Kdo je, sakra, Slavíček?! - Titulní článek srpnového Headlineru čtěte zde.
„Až po uši“ a lavinový efekt
Největší průlom přinesla skladba „Až po uši“. Původně ji složil během jednoho dne a považoval za obyčejný love song. Rok po vydání se ale stala součástí virálního trendu. „Na Majálesu jsem natočil video s Yzomandiasem, dal k němu tu písničku a čekal jsem tisíc poslechů navíc. Ale během dvou týdnů na ni vzniklo 17 tisíc dalších videí. A já jsem najednou měl o dva miliony streamů víc,“ popisuje. Během pár dnů vyskočil z 15 na 200 tisíc měsíčních posluchačů na Spotify. „Bylo to z nuly na sto, úplně šílený,“ dodává.
TikTok ≠ koncerty
Slavíček zároveň dobře ví, co TikTok umí a co ne. „TikTok přivede lidi na Spotify. Ale kdo přijde na koncert, to je spíš Instagram. Tam jsou ti věrní, co vás chtějí vidět i naživo,“ říká.
První koncert odehrál na kolínském Majálesu. Měl připravených pět písniček, ale musel hrát 45 minut. „Chtěl jsem se otočit a jet domů. Nakonec jsem vařil z vody, přidával soutěže a stand-up. Ale lidi to vzali a já nikdy nezapomenu,“ směje se.
Od kapuce k vyprodaným klubům
Dnes už má za sebou vyprodaný Café v lese a podepsanou smlouvu s Redhead Music. Přesto se dál drží anonymity a obyčejné mikiny. „Hudba je jediný, co chci dělat. Žádný plán B nemám. Manifestuju si to od začátku a jinak to nebude,“ říká v podcastu.
Ať už Slavíček jednou sundá kapuci nebo ne, jeho příběh ukazuje, že i v Česku už k začátku hudební kariéry může stačit krom odhodlání, talentu a pár minut denně na TikToku.