Obrázek k článku Čerstvé (z)boží: Uniqat je popový unikát i díky efektovanému cimbálu
| Marek Reinoha | Foto: Nephro Studio

Čerstvé (z)boží: Uniqat je popový unikát i díky efektovanému cimbálu

Vynikající kytarista Vladko Mikláš a originální bubeník Jakub Šindler, tedy muzikanti, které můžete znát ze skupiny Bert & Friends, využili volného času bez koncertů a přišli se společným projektem Uniquat. Vydali debutové album Silence, na které si jako hosty přizvali baskytaristu Jakuba Vejnara a saxofonistu Jakuba Doležala.

„Lockdown nám dopřál čas a prostor na tvorbu a inspiroval nás k založení projektu Uniqat,“ uvádí Mikláš v popisu HitHitové kampaně, kterou se, bohužel neúspěšně, kapela snažila získat prostředky na vydání fyzického nosiče. „Komě toho jsem spolu s bubeníkem Jakubem Šindlerem založili vlastní studio s názvem Brejz and Son, kde v posledních letech vznikaly skladby na album Silence.“ Album obsahuje devět v podstatě popových skladeb, ale není to takový ten spotřební pop mířící na první signální posluchače.

Je to příjemná, originální a citlivá směs elektronické, ambientní a někdy až relaxační hudby, která vybočuje z toho, na co jsme v české populární hudbě zvyklí. I přes zadumanou a introvertní náladu, které přispívá i Miklášův civilní vokální projev, jsou songy harmonicky velmi bohaté a výrazně melodické a je v nich dáván velký prostor experimentování. Vyznačují se zvukovou i instrumentální barevností, zajímavou kombinací nástrojů a přirozenými výlety do růžných žánrových hudebních zákoutí. Unikátní je například použití cimbálu upraveného přes kytarové efekty (můžeme ho zaznamenat například ve skladbách Dream Reality nebo Closure), ale podobných zajímavých postupů je na albu mnohem víc.

Použiji-li opět Miklášova slova, prioritou Uniquat je sice hledání celkového zvuku, ale Silence nemá být jen albem, které by mělo překvapit sound-designem a nevšedním používáním klasických nástrojů, ale především má zaujmout propojováním kulturního dědictví s moderním přístupem a dostat se tak k širokému spektru posluchačů. Za sebe musím říct, že se jim to spojování hodně daří a jejich přístup k hudbě je opravdu ojedinělý. Není mnoho muzikantů, kteří by dokázali takto přistupovat k populární hudbě, otevírat dveře a ukazovat cestu, kterou by se mohla ubírat. A myslím si, že i zmíněný potenciál oslovit posluchače hudba Uniquat má. Nezbývá tedy než doufat, že album nezapadne podobně, jak zapadla crowdfundingová kampaň, a své posluchače si opravdu najde. Jeho poslech je totiž obrovská radost, obohacující a osvěžující zážitek a objevovaní jeho různých nuancí a prvků které jej ozvláštňují je potěšením. Dejte si ho, stojí to za to.