Ten den si docela dobře pamatuji. Možná i protože táta měl narozeniny. 19. března 1976. Antikvariát, ve které jsem pracoval, otevíral v devět hodin. Brzy po deváté přišel za mnou výtvarník Joska Skalník a pošeptal mi, že už dva dny zatýkají Plastiky.
V rámci této akce bylo zatčeno celkem 22 účastníků II. Festivalu druhé kultury, který proběhl necelý měsíc předtím v Bojanovicích, malé vesničce mezi Mníškem pod Brdy a Štěchovicemi. Zatýkání následně vyústilo v zářijový soudní proces, při němž byl odsouzeni umělecký vedoucí skupiny The Plastic People Of The Universe Ivan Martin Jirous, saxofonista téhož souboru Vratislav Brabenec, leader skupiny DG 307 Pavel Zajíček a písničkář Svatopluk Karásek. Tento proces následně inspiroval největší osobnosti potlačované české intelektuální elity k prohlášení, které vešlo do českých dějin jako Charta 77.
Plastic People, koncert ve Veleni 1973.
Tažení proti Plastic People a celému undergroundu mělo dva cíle. Za prvé to byla další tečka v procesu likvidace pro režim nebezpečné pop kultury. Začala hned na začátku normalizace zákazem do té doby oficiálních, ale nepohodlných pop hvězd, následně byl vytvořen systém kulturních inspektorů, zřizovatelů a povolovacích řízení koncertů, pak následovaly tzv. přehrávky, které pomohly zlikvidovat řadu hudebních souborů a další a další kroky, jimiž chtěl systém dostat rockovou hudbu, hippieovsky nepoddajnou a v té době nejoblíbenější aktivitu mládeže, plně pod kontrolu.
DG 307 - koncert v Postupicích 1974.
Druhým cílem bylo vytvořit z procesu varování, výhrůžku těm, kdo se tomuto tlaku v budoucnosti nechtěli podvolit. Spolu s Joskou jsem tehdy spolupracoval s Jazzovou sekcí, nad kterou se tehdy začaly také stahovat mraky. Budeme příště na řadě my? Kdyby si tehdejší režim neuřízl tímto procesem celoevropskou ostudu a nemusel přednostně řešit problémy s Chartou 77, možná by k tomu došlo už tehdy. Nicméně, za pár let stejně došlo i na Sekci…
Neblahé události si veřejnost připomene na minifestivalu 50 let od procesu s českým undergroundem, který se koná 14. března 2026 v pražsjé Meet Factory. Vystoupí na něm nejen pamětníci těch dramatických dní, ale také soubory, které se hudebně i obsahově považují za pokračování jednoho z nejoriginálnějších proudů českého rocku.
Festival zahájí Čuňas
Program festivalu, který se odehraje na dvou scénách a začne ve čtyři hodiny odpoledne, bude následovný: Vráťa Brabenec a Pražský enigmatický orchestr, Bílé světlo, PPU (Janíček, Brabec, Schilla, Dědek, Bierhanzl), Umělá hmota, Josef „Bobeš“ Rossler zahraje písně Sváti Karáska a Čárli Soukupa.
Mirek Vodrážka uvede v premiéře svůj program Zaklínání – smrt tyranům! Projekt Magická noc Jana Vozáryho připomene Mejlu Hlavsu. Za mladou generaci vystoupí hudební soubor Nadnárodní obrození / Nadnárodní People of the Metaverze. Festival zahájí Čuňas Stárek přednáškou o festivalu v Bojanovicích a Petr Blažek si vybral téma Underground v dokumentech a fotografiích Správy sledování StB. Festival nabídne i fotografie Ondřeje Němce a dalších, kteří český underground dokumentovali.
"Smyslem je zdůraznit, že snahou umělce má být pravdivá a svobodná výpověď o světě, že jen taková tvorba může být nadčasová a aktuální i po letech. Vystoupí tedy několik přímých účastníků bojanovického festivalu, koncerty zahájí Vratislav Brabenec, poslední žijící (a stále tvořící) ze čtveřice tehdy odsouzených," říkají pořadatelé z Guerilla Records.
Umělá hmota - koncert v Bojanovicích 1976.
Vratislav Brabenec: Zatčení
(„Reklamní“ text k padesáti letému výročí zatčení na zámku v Měšicích u Prahy)
Chyběly pětimetrový kmeny jilmů 195 let starých, maringotka s bílou střechou pařížskou modří vyvedená a traktor Zetor 50 s lesáckým navijákem, když jsem se po 8 měsících vrátil z Pankráce.
V hospodě se štamgasti divili, že se vracím tak brzo.
Podle místní legendy jsem přepadával malý holky, a tak mě čekali až tak za 15 let.
Park obklíčili policajti, psi, střelci i dobrovolníci.
Svačil jsem u boudy s lahůdkami dole v zámku.
Pět policajtů šlo přímo ke mně.
„Ruce vzhůru, kde máte zbraně?“
Četl jsem Zemědělský noviny, pil bílou dvojku a dojídal rybí salát.
Slabší pacienti utíkali, prchali.
Sem sváželi z okresu Praha – východ ty neléčitelný.
Otec tu taky umíral, tři roky před tou parádou, a matka o pár let později.
Zbyla legenda, chybí ty kmeny jilmů, ze kterých jsem jsi chtěl nařezat fošny na nábytek. Po traktoru a maringotce zbyl stesk.
Vratislav Brabenec, 4. 11. 2025
