V roce 1989 jsem pracoval v časopise Melodie a náš šéfredaktor Honza Dobiáš přišel někdy na jaře toho památného roku s tím, že bychom měli zmapovat rockové hudební dění v regionech. Tak jsme se jednou s kolegou Vladimírem Vlasákem sebrali a vyrazili na několik dní na Ostravsko. To proto, že to odjakživa byla oblast rocku zaslíbená.
Někdy loni na jaře jsem se dočetl, že Havlovi dědicové z větší části prodali pražský palác Lucerna jedné podnikatelské firmě, která slíbila, že budovu včetně ikonického Velkého sálu konečně zrenovuje. Odhaduje se, že to přijde zhruba na miliardu. Zatím se nic neděje.
Letos uplynulo 35 let od začátku soukromého rozhlasového vysílání. Byl jsem u toho, a tak si živě vzpomínám na ideály, se kterými první rozhlasové stanice vysílaly. Na rozdíl od státního rádia, které do té doby exkluzivně pokrývalo rozhlasový prostor, jsme najednou mohli hrát kolik jsme chtěli zahraniční hudby a ani na žánru nezáleželo.
Jamaronu trvalo třináct let cílevědomé práce, než se prodral do špičky české rockové scény, ale singly z poslední doby, jako jsou Gambler, Utíkám a Přísahám, za tu dřinu stály. Kapela si definitivně vytvořila svérázný hudební jazyk, podle kterého je snadno rozeznatelná, a dostatek chytlavých písní, s nimiž může úspěšně utáhnout vyrovnaný samostatný koncert.
Mirai Navrátil se prý osobně postaral o to, aby bylo mé jméno vyškrtnuto ze seznamu pozvaných novinářů na chuchelský Mirai Summer Fest. Nejspíš proto, že jsem někde na jejich poslední opus nepsal nic moc oslavného. Netušil, že je to výzva...
Je tomu už 38 let, co na Valašském Špalíčku, který se každoročně konal ve Valašském Meziříčí, vystoupila nová místní skupina Mňága a Žďorp. Byli to takoví klouzkové sotva odrostlí pubertě. Tyhle časy teď připomněli v rámci letní koncertní série Prague Open Air.
Vypsaná fixa oslavila své 31. narozeniny v rámci přehlídky Prague Open Air v holešovickém Areálu7 a byl z toho návštěvnický rekord zatím jen krátce existujícího industriálního prostoru, obklopeného železničními tratěmi, nad nimiž dominuje komín, poslední zbytek holešovické elektrárny. Jak se dalo předpokládat, Fixa dokázala v takovém brownfieldovém prostoru emitovat kontrast - přirozenou, uvolněnou náladu. Na Fixích koncertech se nepředstírá a na nic nehraje.
Letní scéna na Vyšehradě je z valné většiny určena brilantním hereckým výkonům. Vystoupení slovenské zpěvačky Szidi Tobias bylo vzácnou výjimkou. Ostatně, Szidi je také herečka, takže do koncepce divadelního open airu, kde vystoupila 17. srpna, docela dobře zapadla.
