Obrázek k článku „Dokud nám písnička nelahodila, nepustili jsme ji do světa.“ Zdeněk Svěrák má důvod k oslavě
| Jarda Konáš | Foto: Martin Kubica – Supraphon

„Dokud nám písnička nelahodila, nepustili jsme ji do světa.“ Zdeněk Svěrák má důvod k oslavě

Zdeněk Svěrák oslaví 28. března devadesáté narozeniny. Jeden z řady jeho životních úspěchů je, že s Jaroslavem Uhlířem vytvořil skladatelskou dvojici, jejíž písničky si dodnes pobrukují lidé napříč generacemi.

Zdeněk Svěrák začal psát už jako mladík. Jak nám prozradil v rozhovoru s Josefem Vlčkem, první píseň napsal ještě na jedenáctiletce a zprvu se za své texty tak styděl, že raději používal pseudonym Emil Synek.

Dnes je známý, co se hudby týče, především díky tvorbě pro děti, s níž začal ještě před revolucí, ačkoliv první plnohodnotné album v tandemu s Jaroslavem Uhlířem Hodina zpěvu vyšlo až v roce 1992. Jejich tvorba byla – a dodnes zůstává – čnít vysoko nad drtivou většinou české hudební produkce pro děti. Žádné pitvoření nebo cukrbliky, žádné přitroublé zdrobnělinky. Pro Svěráka je typická hra se slovy a důraz na nápadité, zdánlivě jednoduché rýmy. Kdo by si nevzpomenul na písničky z pohádek Princové jsou na draka, Tři veteráni nebo Ať žijí duchové? „Některé písničky vznikly kvůli rýmu, který mi připadal nový a dokonalý. Například Soňa ví – voňavý. Jiné inspiroval zážitek s dětmi nebo vzpomínka (Edu vzali k fotografovi). Když jsem dostal od skladatele melodii, řekla si o náladu a téma sama,“ vyprávěl v našem rozhovoru.

„Tvorbu pro děti jsme s Jaroslavem nepovažovali za druhořadou. Dětskou písničku jsme nepustili do světa, dokud něčím nelahodila i nám dvěma, tedy dospělým. To asi bude ten recept,“ odpověděl Svěrák na otázku, jak složit píseň, která osloví děti i dospělé. Což nás pomalu dostává i k hudbě pro odrostlejší publikum. Z takové televizní tvorby zmiňme například Vrchní, prchni! nebo Ta naše hospoda z dnes už legendárního seriálu Hospoda. A to nemluvíme ještě například o písních Jiřího Schelingera, ať už je řeč o nesmrtelné Holubí dům nebo Šípkové růžence, předělávce Deep Purple. „Málokdy. Šípková Růženka pro Jiřího Schellingera není překlad. Napsal jsem česká slova bez ohledu na anglický text Soldier of Fortune,“ odpověděl Svěrák v našem rozhovoru na otázku, zda zkoušel v tomto ohledu i nějaké textové překlady.

Na kontě má Zdeněk Svěrák přes čtyři sta písňových textů, většina z nich vznikla ve spolupráci s Uhlířem, ale slušnou řádku jich napsal i s Petrem Skoumalem, pozoruhodná byla i spolupráce s Ivanem Mládkem. Tak přejeme všechno nejlepší. Hlavně nesmí býti smutno!