Obrázek k článku GLOSA: Ben Cristovao a Sofian mají kód k dívčím srdcím. Otázka zní, na jak dlouho
| Josef Vlček | Foto: Butterfly Kids

GLOSA: Ben Cristovao a Sofian mají kód k dívčím srdcím. Otázka zní, na jak dlouho

„Ty jsi fancy, svítíš jak měsíc nad hladinou / Slow dancing na místech, co nobody knows,“ zpívají Ben Cristovao a Sofjan Medjmedj v novém singlu Fancy z právě vydaného alba Khaosan. Matně to připomíná české středověké básnictví, které podobným způsobem prolínalo češtinu s latinou.

Těžko řešit, zda je to dobře nebo špatně. Moralizování, že tímhle kazí češtinu, ale i angličtinu, by bylo k ničemu. Tyhle věci se rodí a zanikají samy od sebe.

Pojďme si všimnout jiného zajímavého jevu, který reflektují i Ceny Anděl, kde už před dvěma roky vznikla kategorie Společný projekt. V zahraničí se pro ni používá termín collab. Mnoho lidí nechápe podstatu, ale nové dueto Bena a Sofjana stojí uvést jako ideální příklad takového společného projektu. Podle oxfordského slovníku angličtiny jde o situaci, v níž „dva nebo více lidí společně tvoří, realizují nebo propagují nějaké dílo“. Tedy o něco hlubšího než stále častější zkratka feat., jíž bychom mohli přeložit jako hostování.

Tady jsou Cristovao a Medjmedj zapsáni jako spoluautoři textu, tedy jasný společný projekt. Navíc nejde pouze o jeden singl – když Sofian navštívil Bena na jeho nedávném koncertu v Edenu, dvojice oznámila, že jde o celou desku. Ta už je nyní na světě. Kdyby nebylo nadměrného užívání anglicismů, dalo by se navíc říci, že vymysleli na současný pop celkem originální erotickou lyriku. Například „chci tvý přístupový kódy, chci tě v noci otvírat“ je opravdu zajímavý. Možná ho někdy použiju.

Skladba sama je velice úhledná, příjemně stručná (necelé tři minuty!) a svižná. Hezký, elegantní taneční beat, který možná trochu připomíná něco od The Weeknd. Možná až příliš mnoho elektronicky zkreslených vokálů a zprzněných přízvuků, takže člověk má pocit, že zpívá robot. V případě erotického náboje písně možná robot-vibrátor.

Klip počítá s tím, že skladba je směřována na nejmladší vrstvy dívčího publika a zabírá oba sex idoly co to dá, takže výsledkem je zmatený mix rychlých střihů, který u diváka ještě posiluje vjem velmi svižné skladby. Synchronizace zpěvu a obrazu neexistuje. Obvyklá klipová postava hezká holka a všudypřítomná baseballová pálka doplňují pocit laciného snímku. Já vím, je to hlavně pro děti, které ještě nemají co s čím srovnávat, ale i ty by měly dostat určitou kvalitu.

Na závěr historku z osmdesátých let. Sousedovic Pepa ve čtrnácti zbožňoval Ivetu Bartošovou. Kdybych mu to připomněl o tři roky později, málem by mě zabil. Životnost pubertálních idolů je prostě krátká…