Po zhlédnutí a vyslechnutí nového produktu Cash od Ondřeje Ládka alias Xindla X mě jako první hodnocení napadá slovo „nuda“. Není to asi správné a objektivní, ale opravdu kam jen se v písni i klipu podívám, tam je jí dostatek. Cítím zde nejen nudu na poli instrumentální, protože se prostě jedná o typický vzor radiového hitu, spíš o představu o populární písni, ale také velikou nudu a nenosnost obsahovou. A to jak lyrickou, tak tematickou.
Na téma a slova jsem se vlastně musel podívat hned několikrát a přesto nedovedu interpretovat a uhádnout, co je zásadním sdělením písně, která se odehrává na smetišti.
Xindl X zde v dolarovém saku s výrazem paternalistického boháče rozhazuje a pálí bankovky, přičemž zaznívají slova, která v jedné strofě kapitalismus bourají a v druhé nadšeně budují. Kombinace vizuálu zase dává tušit, že se zde snaží kritizovat konzumní přístup k životu. Ten je ovšem dalšími verši a obrazy rázem bourán. Cokoliv, co v písni zazní, a v klipu je vidět, vyvolává otázky, které se v úplném závěru nahromadí do jedné velké neznámé: O čem to sakra je?
Nabízí se mi zde srovnání s jednou dle mého názoru velmi podobnou písní Xindla X z minulosti. Tou je společný song s Olgou Lounovou – Láska v housce, která z rádií oblažuje české posluchače již třináctý rokem. Zde také není jasné, co má být hlavním sdělením, zda kritika arabské gastronomie nebo samotného Islámu či oslava takové gastronomie a kultury, nebo je to kritika globalismu, jeho oslava, nebo jen opakování z kapitoly středoškolské ekonomie o vztahu nabídky s poptávkou. Podle mého to netuší dnes už ani Ondřej Ládek, ani Lounová.
V nové písni a klipu mi pak jeho humorná poloha nejvíce připomíná Jiřího Buriana alias Kapitána Dema, jehož laťka vtipnosti a sebesoudnosti dorazila v posledních letech do nejnižších pater. A nezachraňuje to ani Denis Kubík alias Earth coby rapující youtuber, který vyrostl v jednoho z nejúspěšnějších mladých autorů v zemi (viz ceny OSA).
Puerto jakožto moderní složka latino-rapu evokující reggaeton v závěru písně je asi nejpříjemnější částí celku, i když ani v jeho případě není jasné, o čem vlastně text pojednává a proč je vůbec ve výsledném produktu zahrnut.
Je zvláštní, že Xindl X od původních záměrů točit vtipné a zároveň emotivní folk-popové písně již tolikrát uhnul. V jiných případech se totiž nezdá, že by texty, které k písním skládá, byly nějak obsahově skoupé, či by z nich čpěl nedostatek literárních schopností.
Sexismus, buranství, šovinismus, výsměch, malost, závist, nebo erotizující šokující obrazy – to všechno v písních Xindla X funguje a má evidentně svoje posluchače. Bude tomu ale tak i v případě textu o finanční gramotnosti v globální ekonomice? Není nakonec Xindl X postavou z vlastní písně Čecháček, která nechce žít ve světě volného trhu a sní o plánovaném hospodářství? Bohužel stejně jako další jemu podobní tvůrci na poli humorného a humorizujícího popu trpí jeho texty a témata na krátkou dobu spotřeby. Pokud tedy danému tématu v konkrétní písni někdo rozumí – tady to jde jen těžko.
Za mě tu smrdí ohořelé fejkové bankovky a šosácká trapnost rýmů jako „hej Bro, prachy světem hejbou.“