Obrázek k článku GLOSA: Rychlí kluci přibrali holku. Juli Koli je objev. Škoda, že šetří texty
| Petr Malásek | Foto: rychlí kluci

GLOSA: Rychlí kluci přibrali holku. Juli Koli je objev. Škoda, že šetří texty

Brněnský label rychlí kluci se už může přejmenovat na rychlí lidé. Nově k nim totiž přibyla členka, zpěvačka Julie Kolínková, alias juli koli. Do povědomí se prvně dostala díky vokálům v Calinově tracku Window Shopper, nyní vydává debutové EP Konec prázdnin. Je to slibný začátek.

Uskupení rychlí kluci je v současnosti nejsilnějším brněnským hlasem na české rapové scéně. A nejenom na ní. Jména jako Calin nebo STEIN27 není třeba představovat ani těm, kteří rap neposlouchají. Labelu ale pořád chyběl ženský hlas – s příchodem juli koli se to mění. Je to odraz nového trendu na české rapové scéně, který odstartovali Million+ s Sarah Rikas: do čistě mužských part se začaly přidávat ženy – a to je jen a jen dobře.

Na svém EP Konec prázdnin skáče zpěvačka mezi různými žánry – od melancholického popu, za který by se nestyděla ani pražská post-hudba (Konec prázdnin) až po liquid drum’n’bass (Stébla trávy). Zvuk EP se nijak drasticky neliší od toho, s jakými styly pracuje zbytek rychlých kluků. Úvodní track by s klidem mohl vyjít na albu Skippy McDippy Calinova uměleckého alter-ega. Právě hudební produkce, stejně jako zpěvaččina stylová všestrannost, jsou kvalitně zpracované a přesně míří na to, co je na vrcholku současných českých hitparád.

Když pochválíme zpěv a hudební složku, dostáváme se do sféry textové. Jeden příklad za všechny, refrén písně Stereotype: „Chci žít všechno nebo nic, stereotype. / Žádné starosti, chci si žít simple life. / Pojď se mnou si žít tento simple life.” Ačkoliv chápu, že se tu juli koli snaží o popovou chytlavost, rým “stereotajp-simpl lajf” mi nepřijde jako zdařilý. Když se k tomu připočtou rýmy “námět-název-nádech-nářek” v tracku Nemohl říct od rappera STEINA27, jediného hosta na celém osmiminutovém EP, je patrné, že obsahově se tu pod povrch věcí opravdu nedostaneme.

Možným problémem může být fakt, že jsou písně samy o sobě velice krátké. Chápu, že do videa na TikTok anebo k příběhu na Instagram to stačí, ale když například v úvodní skladbě (která má sama o sobě jen minutu a osmatřicet vteřin) zpívá juli koli text přesně minutu, aby pak dalších skoro třicet vteřin zpívala já-já, zní to… inu lehce odfláknutě.

Konec prázdnin je jako jít do michelinské restaurace a dostat tam prázdný talíř. Můžeme při něj srkat Dom Pérignon, kochat se krásou lustrů či kultivovaností obsluhy, jídlo na stole nás ale nezasytí. A vydat EP a vykašlat se na texty, to je prostě a jednoduše škoda.