Obrázek k článku GLOSA: Škwor močí proti východnímu větru. Škoda, že s bezbranností ovce
| Dód | Foto: Ondřej Pýcha

GLOSA: Škwor močí proti východnímu větru. Škoda, že s bezbranností ovce

Kapela Škwor představila druhou ochutnávku ze svého připravovaného alba Sobě věrnej. Píseň Příkaz zněl jasně, je ukázkovou baladou drsnosti, která v klasické pozici Škworu jako war-nu-metal bandu tematicky zpracovává námět války a boje, a to v návaznosti na aktuální evropské geopolitické téma – ukrajinské války za našimi humny.

Textově se jedná o „škwoří klasiku“ – vulgarismy v kombinaci s obrazy drsnosti prolínající se s depresivními úvahami. Skoro by se až dalo chápat výsledné vyznění textu tak, že proti „východnímu větru“, který zde evidentně zobrazuje stranu agresivní Ruské federace rozdmýchávající válečný konflikt na evropském kontinentě v posledních dvou letech, se asi ani bojovat nedá, a jako by snad stará dobrá armádní sakrálnost skonu za vlast už dnes nebyla exkluzivitou ani v písňovém textu. Nakonec mi skutečně není jasné, proč by někdo chtěl zpívat o hrdinech, kteří lámou hole a utíkají z pole. Ale takový už asi je svět Škworu.

Hned v začátku nového singlu je posluchač uveden do obrazů války několika vulgárními výrazy, které mají pravděpodobně podtrhnout tíživost hlavního sdělení. Fungují zde ale spíš jako nějaké hospodské koprolálie či pubescentní žoviálnost. Vzpomenu-li pak při názvu na ikonickou filmovou hlášku „Příkaz zněl jasně, zastřelit muže s koženou brašnou“, která ilustruje, až nelidskou loajalitu k službě totalitnímu režimu mám chuť si nasypat pudr do očí. Stejnou potřebu pak mám při pohledu na oficiální „lyric-video“ generované umělou inteligencí, jejíž signifikantní estetika zaplavuje veřejný prostor jako mor už druhým rokem.

Po stránce lyrické je píseň velmi podprůměrná, a to i v rámci tvorby kapely Škwor, která však svá zásadní sdělení světu nikdy neuměla prodat jinak, než skrze frázovitě vykřikované obrazy zmaru a neefektivně použité vulgarismy. Zůstává tu opět dojem, že zde nějaký obrovský svalnatý chlap pláče v rohu garáže nad rozlitým mlékem a při procházce hrozí pěstí na mrak. „Sraž nás na kolena výhružka s náma nic neudělá“ je vedle „Co je to do prdele za svět/Kde banda zmrdů takhle zabíjí nudu/Vlastně tak jó příkaz zněl jasně“ jako verš z hrdinského eposu.

Píseň jinak zvukově ani v rámci nápadů a kytarových riffů nevystupuje do popředí nad jiné produkty této kapely. Posluchačky je však „Příkaz zněl jasně“ úspěšný – aktuální páté místo v trendech je toho dokladem. A tak je možné, že své pětadvacetileté výročí existence, které Škwor plánují na 6. a 7. října letošního roku v O2 universum oslaví s velkou parádou. A třeba také ty další písničky z připravovaného alba, které vyjde rovněž na podzim, nebudou tak skoupé na slovo a myšlenku. Moc v to ale u kapely Škwor už nedoufám.