Obrázek k článku Malý klub, devadesátkový humor a řev publika. Ivan Mládek slavil osmdesátiny
| Josef Vlček | Foto: Petr Kahoun (Doupě)

Malý klub, devadesátkový humor a řev publika. Ivan Mládek slavil osmdesátiny

Své osmdesátiny oslavil Ivan Mládek už jednou odloženým koncertem ve veleslavínském klubu Doupě, složeným ze dvou pětačtyřicetiminutových setů. Znovu se ukázalo, že oslovuje všechny generace.

Oba po osmi písničkách včetně dvou závěrečných přídavků, proložených obvyklými zpěvákovými fórky, historkami a komentáři. Pokud se nám občas stýská po svobodném vyjadřování z devadesátek, byl jeho koncert balzámem na duši. Mládkův humor by snaživým ostřížím strážcům morálky v médiích asi moc nevoněl. Formálně je na něm znát, že Mládek jako bavič vyšel z trampských kořenů.

Na svůj věk je Mládek ve výborné formě (koneckonců nezpívá přece žádné árie) a blýskl se navíc několika krátkými, ale velmi efektními sóly na banjo. Jeho dlouholetý spoluhráč Zdeněk Kalhous nahradil klavír elektrickým klávesovým nástrojem, což trochu poškodilo dřevní old-timový sound souboru. V sousedském tempu Mládkových písniček se ale přehnaná moderna ztratila. Do souboru už před dlouhými lety zapadla také bizarní ženská postava. Místo legendární Calamity Jane má teď Mládek v souboru Libunu, která hraje na basovou kytaru a publikum baví různými výslovnostními vadami. Její vyprávění o návštěvě v San Františku (!) patřilo mezi nejlepší momenty koncertu, stejně jako verš od verše brutálnější báseň hráče na valchu Jana Mrázka o odporné manželce.

Mládek pečlivě rozvrhl oba písňové bloky. Do první půlky dal spíše málo známé songy, které by určitě byly hity, kdyby sám nenapsal ještě větší hity, a proložil je známějšími písněmi, aby neklesla pozornost publika. Například Libuna s umělou kytkou ve vlasech si přitom s šarmem přiblblé naivky střihla Pochod Praha-Prčice. V druhé půlce už klasické Mládkovy hity dominovaly a publikum si je zazpívalo, spíš zahulákalo s kapelou. Přídavky Jožin z bažin a na žádost publika s gustem provedený Neopatrný křeček se změnily v nadšený řev, v němž nebylo Mládka skoro slyšet.

To, co je na Mládkovi obdivuhodné, je jeho schopnost oslovit všechny generace. Kdo kdy pracoval ve sdělovacích prostředcích, ví, že dělat humor je ta vůbec nejtěžší disciplína. Kolik lidí, tolik druhů humoru, a navíc vždycky  negativní reflexe jiného humoru, než je ten můj oblíbený. Mládek patří k nevelké vrstvě těch, na nichž se shodne poměrně velká část publika.

Banjo Band Ivana Mládka
Klub Doupě 7.4.2022