6. 11. 2025 | Ondřej Kubín | Foto: Petra Hajská

NAŽIVO: Arooj Aftab Prahu unesla na vlnách pouštního jazzu a whiskey

Den po výbušném rockovém vystoupení Halestorm to ve Velkém sálu Lucerny vypadalo diametrálně odlišně. Pódium bylo postavené nezvykle na straně sálu, hlediště tvořily židle na ploše a protější balkony. V přední části sálu, kde pódium bývá obvykle, decentně svítil velký nápis Prague Sounds. V rámci festivalu koncert proběhl. A místo americké hardrockové kapely vystoupila pákistánská zpěvačka Arooj Aftab.

Zpěvačka vystoupila s tříčlennou doprovodnou kapelou ve složení Gyan Riley na kytaru, Engin Gunaydin na bicí a Zwelakhe Duma Bell Le Pere na kontrabas. Její hudba bývá popisována jako kombinace jazzu, Indie popu, new age, minimalismu, folku, súfijské poezie a dalších prvků, mě ale během koncertu napadlo jiné, jednodušší zařazení – pouštní jazz, po vzoru tuaregského pouštního blues. Právě tak bych totiž pojmenoval její fúzi jazzu a tradičních pákistánských vlivů.

V setlistu se zpěvačka pohybovala napříč celou svou tvorbou, od nejnovější desky Night Reign až k písni, kterou složila ještě jako náctiletá po prvním zlomeném srdci a v době, kdy poslouchala metal (a ano, bylo to tam slyšet). Několik textů bylo v angličtině, většina v urdštině, což vystoupení jen dodávalo na snové atmosféře. Sama zpěvačka glosovala, že ať už textům rozumíme nebo ne, stejně jsou o tom stejném jako všechny písně – jak jsme všichni špatní v lásce a jak pijeme trochu moc alkoholu. K tomu druhému přispěla i ona sama, když u písně Whiskey nechala titulní nápoj roznášet v publiku.

Arooj vystupovala ve stylovém dámském černém obleku a schovaná za tmavými brýlemi, pódium bylo vždy nasvícené tlumeným jednobarevným světlem a v kombinaci s eklektickou hudbou, kterou kapela hrála, najednou velký sál Lucerny byl pocitově daleko menším prostorem. Než slavnostním plesovým sálem spíše intimním prostředím zakouřeného klubu, ať už někde v Pákistánu, kde Arooj vyrůstala, nebo v Brooklynu, kde žije v současnosti.

Do jednoho vynikající instrumentalisté z její kapely na sebe nijak nestrhávali pozornost samoúčelnými muzikantskými exhibicemi a poctivě sloužili písním, zazářili ale i během několika sól, ke kterým každý dostal příležitost. Překvapivou složkou vystoupení byl ještě suchý humor, kterým Arooj okořenila prostor mezi hraním, když komentovala jednotlivé skladby nebo třeba zvala na následné setkání u merche. I to přidávalo na pocitu klubové akce. Koncert skončil snad až příliš brzy, a tak nezbývá, než se těšit na příští návštěvu Arooj Aftab.