Superkapela A Perfect Circle se po osmi letech vrátila do Evropy a zároveň úplně poprvé zavítala i k nám do České republiky. Na koncertu bylo přísně zakázané natáčení i focení, což připomínaly nápisy i několikrát puštěné audio upozornění z reproduktorů. Ukládat telefony do zamykatelných kapsiček jako u Jacka Whitea nebo Boba Dylana ale nebylo nutné. Byl jsem zvědavý, jak to bude v praxi fungovat. A bál jsem se, aby rušivé mobily nenahradilo daleko rušivější zběsilé blikání baterkou na hříšníky. Fungovalo to ale až překvapivě dobře, ochranka musela na někoho blikat jen párkrát a jinak si drtivá většina publika prostě užívala přítomného okamžiku, jak si to kapela přála. Nejcitelnější rozdíl to byl hned na začátku, když muzikanti postupně po jednom nastupovali na scénu a sklízeli bouřlivé uvítání, netlumené lesem rukou s telefony.
Jako A Perfect Circle přijela samozřejmě ústřední dvojice kytarista Billy Howerdel a zpěvák Maynard James Keenan (Tool), doplnění o bubeníka Joshe Freese a baskytaristu Matta McJunkise. V aktuální sestavě figuruje ještě kytarista James Iha (The Smashing Pumpkins), ten ale nedorazil a na druhou kytaru a příležitostně klávesy za něj zaskočil Greg Edwards. Čtyři instrumentalisté strávili většinu koncertu schovaní v polostínu, zato zpěvák Keenan byl zahalený ve tmě úplně, jak je u něj zvykem. Přesto byl nepřehlédnutelný, jak stál vzadu na vyvýšeném stupínku a proti obrazovce v pozadí se rýsovala ostrá silueta muže v krátkým čírem, v saku a se stojanem na mikrofon pevně v ruce. Téměř nemluvil, jen na začátku připomněl zákaz focení a apel na prožívání přítomnosti a potom na konci děkoval a představoval kapelu.
Kapela začala koncert dlouhou skladbou The Package a za tlumeného osvětlení ji pomalu gradovala, skoro až nesnesitelně, než po několika minutách konečně došla k tvrdému bodu zlomu, kdy zároveň světla a projekce explodovaly v působivou epileptickou smršť. Scénu a zároveň světelnou show tvořila jednak velká projekční plocha, kde se skoro celou dobu Maynarda obkružovala nějaká variace na kapelní logo, a jednak série tenkých svislých LEDkových pruhů, které většinou klidně svítily a příležitostně se na nich rozjela stroboskopická show.
Hrálo se hodně z druhého alba Thirteenth Step a ze zatím posledního Eat the Elephant, pár kusů zaznělo i z ostatních a nechyběl ani letos vydaný singl Starless. Z desky coverů Emotive došlo na Lennonovu Imagine překlopenou do tísnivé progmetalové polohy. Když Keenan zpíval verš „Imagine all the people / Livin' for today“ („Představ si všechny ty lidi / žijící pro dnešek“), perfektně to zapadalo k jeho postoji k mobilům na koncertu.
Oproti Keenanovým domovským Tool je hudba A Perfect Circle, kterou dělá s Howerdelem jednodušší, ale ne jednoduchá. Hutné riffy společně s tvrdou rytmickou sekcí a naléhavým vokálním projevem dohromady tvořily vtahující, hypnotickou atmosféru. Nebyl to koncert na skákání, ale spíš na vlnění se, což mu ale nijak neubíralo na intenzitě. Jak se mezi písněmi nemluvilo, tak setlist ubíhal rychle, zároveň to ale byl tak plný hudební zážitek, že po konci základního bloku před přídavkem se to pocitově zdálo jako mnohem delší doba. Místo vytleskávání kapely na přídavek následovala přesně deset minut dlouhá kultivovaná přestávka provázená odpočtem a vtipnou animací hořícího muže, který si v klidu četl noviny a usrkával čaj. Kapela přidala ještě čtyři písně včetně finální Judith, kde už Keenan povolil fotit. Mnoho návštěvníků toho využilo, ale – alespoň mně to tak přišlo – výrazně ohleduplnějším způsobem než na jiných koncertech. Pak už se muzikanti jen rozloučili a Keenan nalákal na podzimní evropského turné jeho kapely Puscifer, jemuž ovšem chybí česká zastávka.
Hodnocení: 85 %
A Perfect Circle
Support: Jehnny Beth
Forum Karlín, Praha
2. červenec 2026
