Obrázek k článku NAŽIVO: Cock Sparrer uštědřili Praze lekci oi! punku. Ve zběsilém tempu jely i The Fialky
| Lukáš Rešl | Foto: Vojta Florian

NAŽIVO: Cock Sparrer uštědřili Praze lekci oi! punku. Ve zběsilém tempu jely i The Fialky

Legendy britského Oi! punku Cock Sparrer hrají již neuvěřitelných 54 let. Kdekdo by možná čekal, že kapela plná „staříků“ už takovému žánru nedokáže dát naživo potřebnou energii, drajv a rozpoutat pořádný chaos v kotli. Sborově zpívající a pařící Lucerna Music Bar nás přesvědčila o naprostém opaku.

Říká se, že ty nejhezčí okamžiky a akce vznikají spontánně. Když jsem se na poslední chvíli rozhodl, že si vyrazím do „malé Lucerny“ poslechnout veterány britského Oi! Cock Sparrer, nečekal jsem od toho vlastně vůbec nic. A zcela upřímně, zlákaly mě především dvě předkapely v podobě barcelonských punkových divočáků La Inquisición a domácí stálice The Fialky. No, ještě že tak…

Večírek v duchu oldschool punku, špinavých kytar a neřízené energie odstartovali Španělé, kteří svým dirty punkem sázeli do lidí jeden španělsky zpívaný song za druhým, přičemž frontman po téměř každé písni gesty simuloval křtění prvních fanoušků pod pódiem, kteří jinak začali pomalu vyplňovat sál. La Inquisición měli tah na branku a ačkoli jejich španělské texty skoro nikdo neznal, vůbec to nevadilo. Kapela působila naprosto přirozeně a jejich jazyk naopak dodával celku svébytnou tvář a charakter. Na můj vkus tomuhle povedenému startu večera chyběla jen trochu více vytažená kytara, která vedle pestré basy a bicích byla trošku utlumená.

S nástupem The Fialky se sál více osmělil a začalo se zpívat. Kapela, tentokrát podpořena i klávesami, vsadila na své největší a nejznámější pecky, přičemž v repertoáru nechyběly ani písně jako Generace Z nebo Tygr z poslední desky Vykřičníky !!!!. Na Fialkách se zdálo, že se k večeru s legendami Cock Sparrer snažili přistupovat hodně zodpovědně a jejich výkon a nasazení bylo opravdu enormní. Skvělou show podtrhovala i jednoduchá, ale efektní grafika na obrazovce v pozadí.

To, co však následovalo, jsem upřímně vůbec nečekal. Cock Sparrer v klasické rockové sestavě o dvou kytarách, base, bicích a zpěvu se pomalu přišourali na pódium, přičemž atmosféra v klubu neskutečně vystoupala ještě před údery prvních tónů skladby Riot Squad. Zvuk najednou vystřelil o několik decibelů výš a v podstatě okamžitě začala v Lucerna Music Baru nefalšovaná britská pařba.

Dnes je každému členovi Cock Sparrer kolem sedmdesáti let, ale na pódiu byste to dle pohybu, máchání kytar, a především opravdu profesionálním výkonům vůbec neřekli. Nesmírně silný, průrazný, a hlavně čitelný hlas frontmana Collina McFaulla a jeho klasický londýnský přízvuk mě okamžitě přenesly do anglické hospody, kde se pije Bud a hlasitě se zpívá. Ostatně kapele naživo navíc skvěle funguje mocný sborový zpěv.

Přiznám se, že jsem Cock Sparrer viděl naživo poprvé, a už teď lituji, že jsem alespoň některé z jejich předchozích zastávek u nás nenavštívil. Energie v sále, která panovala během všech sedmnácti písní, se téměř nedá popsat slovy. Fascinovalo mě, jak téměř všichni fanoušci znali texty a každý refrén s kapelou zpívali. Ostatně nechyběly fantastické pecky jako Because You're Young, Here We Stand nebo Suicide Girls.

Samotné tempo koncertu bylo místy až zběsilé, byť nějaké ty kratší pauzičky na osvěžení v podobně lahvových plzní si kapela sem tam dopřála. Hrálo se hodně, hodně se zpívalo a málo se mluvilo, což osobně na takových koncertech a speciálně u rychlých a energických žánrů očekávám. Dynamika koncertu tak vůbec nepadala a znova klobouk dolů před pány, na kterých hlavně bylo strašně moc znát, jak je ta muzika prostě a jednoduše baví. Všichni na pódiu včetně bubeníka si celou show užívali tak, jako by nebylo zítřka. Do toho se postupem času začalo v kotli ještě více pařit a nad hlavami fanoušků se objevovalo čím dál více odvážných „plavců“. Možná právě ta uvěřitelnost a srdce, které kapela do show dávala, se odrazily na celkové atmosféře, která byla jedním slovem „famózní“. Závěrečná We're Coming Back pak už jen podtrhla dokonalý večer plný nesmírně pozitivní a uvolněné nálady.

Můj celkový dojem z přístupu Cock Sparrer pak u merch stánku Fialek podtrhl sám kapelník a kytarista Kečup, který mi s nadšením sdělil, že snad pohodovější partu muzikantů v životě nezažil. „Hele, oni normálně včera hráli v Ostravě a do Prahy se sami chtěli přesunout Pendolinem! Tak prostě vyrazili vlakem… Dokonce i na mé doporučení navštívili tady v Praze jednu hospodu,“ dodal s úsměvem od ucha k uchu.

Hodnocení: 93 %


Cock Sparrer
Support: La Inquisición, The Fialky
Lucerna Music Bar, Praha
31. květen 2026