Sedmadvacetiletý Conan Gray si v posledních letech dokázal i prostřednictvím sociálních sítí vybudovat skutečně oddanou fanouškovskou základnu. V O2 areně se tak sešli především jeho vrstevníci, kteří nectí jen zpěvákův „deníkový“ přístup k hudbě, ale i estetiku turné. A jelikož se loňská deska Wishbone nese vizuálně v námořnickém a pyžamovém duchu, byla hala plná proužků, bílých čapek, červených stuh a mašlí, ale i šátků uvázaných kolem krku. Takhle jednotný dress code se ani na popových koncertech nevidí moc často.
Vizuální stránka byla pro Grayovo vystoupení vůbec důležitá: zadní obrazovku lemovala nabíraná opona jako ve starém kině, nad pódiem se vznášela postelová nebesa. Na scéně se v průběhu večera střídaly výjevy obilných polí, ložnice s obláčky anebo moře s loďkou. Bylo to dynamické, ale vlastně nijak přehnaně divoké. Kulisy spíš citlivě a mile doplňovaly hudbu, než že by se ji snažily přebít a stáhnout pozornost od případných nedostatků.
Tím hlavním karambolem byl rozhodně zvuk, jak se v O2 areně stalo trochu zvykem. Samotný úvod, kdy Gray přijel na scénu na kole a po sesednutí začal hned energicky pobíhat po pódiu, byl vyloženě kakofonický. Zpěv nebylo kvůli chrčení skoro slyšet, v průběhu večera se to naštěstí celkem srovnalo.
Usměvavý Gray navíc oplýval množstvím energie, která byla poutavá sama o sobě. S přihlédnutím k námořnické tematice se sluší napsat, že byl zpěvák kapitánem vlastní show a dobře udával její tempo a směr. Když se proto nějaká melodie sem tam ztratila ve zvukové mase nástrojů, šlo nad tím přivřít oko. Případně přispěchal na pomoc fanouškovský chorál, který melodie doplnil.
Grayovo víceméně civilní a nekašírované provedení mnohdy schovalo i to, že jsou jeho písničky tak trochu na jedno brdo. A jelikož zvuk dynamičtějším kusům čest opravdu nedělal, měly největší sílu momenty, kdy došlo ke ztišení a pomalejší a citlivější skladby tak měly možnost vyniknout.
Navzdory technickým nedostatkům i občasné hudební monotónnosti šlo ovšem o koncert, který byl ukázkově milý. Obešel se bez přehnaných póz i siláckých gest, nepotřeboval hromadu vaty, ale stavěl do popředí zpěváka a jeho sedmičlenný ženský ansámbl. Conan Gray má charisma i hlas, a že jsou jeho písničky občas trochu ploché, je při živém vystoupení vlastně na vedlejší koleji.
Hodnocení: 70 %
Conan Gray, O2 arena, Praha, 31. května