Obrázek k článku NAŽIVO: Nejlepší na konec. Dravá Billie Eilish v závěru Szigetu všechny strhla
| Dominika Fuchsová | Foto: Profimedia

NAŽIVO: Nejlepší na konec. Dravá Billie Eilish v závěru Szigetu všechny strhla

Do druhé, nabitější půlky se maďarský festival Sziget přehoupl s vystoupením Davida Guetty. Na pódiích se vystřídali Mumford and Sons, Lorde nebo Macklemore. Další barvy Szigetu přidali Tinky Winky, tajemná toitoika jako brána do Narnie nebo Billie Eyelash – neplést s hlavní hvězdou Eilish.

Třetí den bývá krizový a není tomu jinak ani na Szigetu. Proto se rozhodneme strávit sobotní odpoledne v rozpálené Budapešti a na ostrov dorazíme chvíli před headlinerem dne, kterým je David Guetta. Oproti minulému dni, kdy zde byli Imagine Dragons mi přijde plocha pod pódiem chvíli před koncertem skoro prázdná. To však nic nemění na energii publika, které je na koncert francouzského dýdžeje natolik natěšené, že si rozjede svou vlastní party a tisíce lidí kolem mě zpívá například Freed From Desire.

Samotný koncert Guetty byl přesně takový, jaký jsem očekávala. Nostalgická jízda fungovala díky hitům jako Memories nebo Sexy Bitch. Ty doplnila spousta remixů z repertoáru jiných umělců, jako jsou Skrillex a Fred Again, Avicii nebo Mau P. Naprosto přesně to vystihne maďarský magazín Telex, který následující den vydává reportáž s titulkem „David Guetta by fungoval i bez Davida Guetty”. Kdyby párkrát neztišil hudbu, aby si publikum mohlo zazpívat, vůbec by na pódiu nechyběl.

Naši denní absenci si vynahrazujeme večerními až nočními koncerty. Na FreeDome pódiu má svou maďarskou premiéru americký zpěvák Two Feet, což je sice příjemný koncert, ale snadno zapomenutelný. Navíc v obrovském polostanu je nepříjemné dusno. Menším zklamáním je i set Moderat, kterým mnohem lépe seděla velká stage na pražském Metronomu, kde kapela vystoupila v červnu. V ranních hodinách se ještě dostáváme na druhou stranu areálu na kousek setu britského DJ TroyBoi, na kterém je mimochodem asi dvakrát více lidí než na Moderat.

Pořád mě překvapuje, kolik doprovodného programu ostrov nabízí. Vyzkoušeli jsme překážkovou dráhu na vozíku, volejbal vsedě nebo únikovou hru. V areálu si můžete zajít i na masáž zdarma nebo si promluvit s psychologem. Pro adrenalinové nadšence je na ostrově i bungee jumping a katapult. Pokud by ani to nestačilo, můžete se vydat na dobrodružnou výpravu za tajemnou toitoikou. Traduje se totiž, že během každého ročníku je jedna z kadibudek průchozí do tajemné stage, kde od večerních hodin probíhá tajná party. Nenašli jsme ji.

Bohatý program nabízí i Magic Mirror stan, ve kterém každý den uvádí Comedy show Tinky Winky z Teletubbies nebo o pár metrů dál cirkusový areál. Tady se vystoupení poněkud liší, protože zatímco uvnitř stanu během show (například u českého Cirku la Putyka) oceňujete uměleckou a estetickou stránku, u těch venkovních vás jako první napadne „co se to tu proboha děje”. Nicméně v tom nejlepším možném smyslu slova! Se zadrženým dechem jsme sledovali například ženské trio, jejichž show stojí na kroužkách v drdolech, za které visí z železné konstrukce. Obdivuhodné fyzické dovednosti doplňují svými šílenými ksichtíky a posedlostí vodou – ještě před začátkem rozdají publiku několik rozprašovačů. Publikum rázem omládne a vzniká menší vodní bitva, kterou iniciuje slovenská partička sedící přede mnou.

V cirkusovém areálu se odehrávaly obdivuhodné výkony. Foto: Sziget

Jako byl o pár dní dříve Smack One, tentokrát je meeting point českých a slovenských fanoušků ADONXS, vítěz soutěže Superstar. Ať už kvůli tomu, že během denního světla nemohla jeho show tolik vyniknout, nebo proto, že jen kousek opodál hraje kapela Kacaj, která je o dost hlasitější, patřil koncert spíše mezi odpočinkové chvíle festivalu.

Na hlavním pódiu se zatím představuje trojice bratrů AJR. Baví nejen svými skladbami, ale i humorem. 

Čtverylka na Mumford and Sons

Ternem čtvrtého dne je anglická folkrocková kapela Mumford and Sons, kterou sledujeme z povzdálí, což se ukáže jako skvělé rozhodnutí. Nejen, že se nemusíme s nikým tlačit, ale na známější pecky se přidáváme do tančícího kruhu, který tvoří náhodní kolemjdoucí. Všude kolem jako by všichni zapomněli, že už se pár dní nevyspali a tančí do rytmu. Perličkou je pak finální skladba I Will Wait, během které se kroužek rozpadne, jen aby vznikly menší skupinky, které tančí čtverylku.

Mumford and Sons vykouzlili na Szigetu úžasnou atmosféru Foto: Sziget

Na chvíli pak zavítáme i do FreeDome stanu na Nothing But Thieves, kde znovu chytám dojem, že tahle stage žádnému umělci nelichotí. I když je pravda, že oproti Rock for People, kde kapela letos vystupovala před Muse, se tentokrát nemusela strachovat, jestli první řady stojí opravdu na ně, nebo aby si poslechli legendu po nich. Stejné je to s M83, kteří se letos představili také na Metronome festivalu – jednoznačně měli patřit na větší a venkovní stage.

O něco slabším dnem se stává předposlední, kterému dominují hned dva headlineři – Lorde a Macklemore. Lorde vsadila na playback a její koncert zachránila překvapivá kolaborace se zpěvačkou Caroline Polachek během skladby Green light.  To byl vskutku emotivní okamžik. Koncert Macklemora se moc nelišil oproti vystoupení na letošních Colours of Ostrava. Sice si trochu odpustil tlachání, ale jinak nechyběla ani dance battle ani stříkání vodní pistolí po fanoušcích. A i tentokrát se mi zdá, že trumpetista vzadu na nástroj hraje jen předstíraně.

Macklemore byl o něco méně upovídaný než na Colours Foto: Sziget

S posledním dnem přichází i ten nejočekávanější. Jestli není úterní program vyprodaný, velmi se tomu blíží, což je poznat už z dlouhé fronty od vlaku na kontrolu vstupenek. Oproti předchozím dnům je poznat i změna ve složení publika, úterý patří matkám s dcerami.

Během dne se na pódiích střídají 070 Shake, Sleaford Mods nebo The Mary Wallopers a Adam French. Všechno velmi příjemné koncerty, i když mi přijde, že se délka festivalu na lidech viditelně podepisuje, a tak místo toho, aby se cpali u pódia, mají rozložené deky na trávě opodál a koncerty si užívají jako kulisu. Posledního zmiňovaného to vytáčí a malinko pasivně agresivně se snaží lidi docpat pod stage.

Euforie s Billie Eilish i Eyelash

Koncert americké zpěvačky Billie Eilish začíná po deváté večer, to ale neodradí některé fanoušky, aby v první řadě kempovali už od brzkého rána. Na držitelku několika cen Grammy se vyplatilo si počkat. Už během asi dvouminutového intra, než Billie vběhne na stage, bylo vidět, že poslední velký koncert bude tajemná a dravá show.

Do hodiny a půl dlouhého koncertu stihla vložit přes dvacet pět písní. Některé v kratší podobě, jako lovely nebo ocean eyes. Setlistu dominovala deska Happier Than Ever, ale nechyběly ani starší věci a největší hity z When we all fall asleep, where do we go? Trochu mě zaráží, že i ona se rozhodla pro částečný playback. Ve svých skladbách sice hodně využívá vrstvení svého hlasu, i tak mám ale na začátku koncertu lehké obavy, které se ale brzy rozplynou.

Celým ostrovem se zrovna ozývá text skladby you should see me in a crown a přede mnou zpívá a tančí bosá maminka, zatímco opodál stojí její manžel a snaží se zabavit čtyři malé děti. Koncert utíká velmi rychle, energická zpěvačka radši tancuje a mluví, jen když se ujišťuje, jestli jsou všichni v pořádku nebo když představuje svého bratra Finnease, se kterým si střihne i pár dojemných skladeb akusticky.

Pokud jsem si na začátku myslela, že hlasitost publika je až překvapivá, poslední dvě skladby, ty nejslavnější z repertoáru, mě rychle vyvedou z omylu - lidé se teprv rozehřívali. Jen díky skladbám bad guy a Happier than ever strčila headlinery z minulých dní hravě do kapsy. V tuhle chvíli bylo už zcela jedno, jestli opravdu zpívá všechno ona nebo ne, hlavním cílem všech bylo užít si pravděpodobně poslední nejlepší chvíle festivalu do absolutního vyčerpání posledních hlasivek. Část textu „you made me hate this city” slyšeli dost možná i mimo ostrov.

Perličkou na konec celého festivalu se pro nás však stává Billie Eyelash, jedna ze členek drag show uskupení the Queenz, které před půlnocí ovládly Magic Mirror. Hodinové vystoupení plné kvalitního zpěvu, barev a čisté euforie, která během skladeb jako It’s raining men nebo Dancing Queen jen sršela, bylo krásnou metaforou pro celý Sziget festival.